Přesto k jejich porušování docházelo. A hodně. Jak jinak by za partičkou chlápků na přísně střežených místech přicházeli další a další nespokojení mladí muži, unavení vlastním životem a společenskou kulturou „ovládanou ženami“, a hledali spolu s trochou vzrušení vlastní mužnost v krvavých pěstních zápasech? Udělejme proto i my malou výjimku a chvilku o Klubu rváčů mluvme.
Na počátku bylo slovo
Na úvod je nutno se k něčemu přiznat: pro autora těchto řádků je Klub rváčů možná nejoblíbenější film vůbec. Dokonce si kvůli tomu zahraje na Václava Klause a bude citovat sám sebe, a to větu, kterou v souvislosti s písní Where is my mind od kapely Pixies, jež zní v nezapomenutelné závěrečné scéně, kdy se ústřední dvojice drží za ruce a sledují padající mrakodrapy, už napsal jindy a jinde: „Je to jedna z nejlepších písní všech dob z jednoho nejlepších filmů všech dob podle jedné z nejlepších knih všech dob.“ Stále je nutno dodávat více? Dobrá, pokusme se o to.
Klub rváčů(Fight Club, USA/Německo, 1999) Žánr: drama/thriller Režie: David Fincher Předloha: Chuck Palahniuk (kniha) Scénář: Jim Uhls Kamera: Jeff Cronenweth Hrají: Edward Norton, Brad Pitt, Helena Bonham Carterová, Meat Loaf, Jared Leto, Zach Grenier, Christina Cabotová, Tim DeZarn, Ezra Buzzington, David Lee Smith, Evan Mirand, Lou Beatty Jr. |
Příběh se zrodil v hlavě nyní již žijícího klasika americké literatury Chucka Palahniuka. Napsal ho jako druhý v pořadí, ovšem jeho prvotinu s názvem Neviditelné nestvůry (česky 2010) všechna nakladatelství odmítla. Palahniuk nezatrpkl, naopak rovnou začal psát další dílo – a to byla trefa do černého. Klub rváčů přišel na svět nejprve jako povídka, povzbuzen jejím úspěchem ji přepracoval do románu, který poprvé vyšel v roce 1996. Rok poté se mu podařilo prodat její filmová práva, a tak v roce 1999 mohl vzniknout stejnojmenný snímek v režii Davida Finchera s mladými Bradem Pittem a Edwardem Nortonem v hlavních rolích.
Filmovému Klubu rváčů se ovšem dostalo jen vlažného přijetí. Zatímco ze spisovatele se po vydání románu stala literární superstar, film zdaleka takový úspěch neměl. Některé snímky ale mají více životů, a Fincherův film byl jedním z nich: když vyšel na DVD, zvedla se po něm ohromná poptávka a brzy si vydobyl kultovní status. Následovaly obnovené premiéry, remasterované verze, každý chtěl vidět snímek, který v lecčems předběhl svou dobu. Dokonce zastínil samotnou knihu: Chuck Palahniuk vzpomíná, jak z mnoha stran slýchal „pravidla klubu rváčů“, aniž by ti lidé tušili, že existuje nějaká kniha.
Jaký jídelní set z IKEA mě definuje?
O příběhu samotném se bez spoilerů nedá mnoho říci, a pokud jste film ještě neviděli, nic víc o něm nezjišťujte a rovnou se na něj podívejte. Závěrečný zvrat patří k nejpřekvapivějším ve filmových dějinách a závidím každému, koho tento zážitek teprve čeká.
Bezejmenný vypravěč (Norton) žije sám, má slušnou, i když nudnou práci a čas tráví tak, že listuje katalogem IKEA a objednává si nové a nové věci. „Kupuješ nábytek. Říkáš si, toto je poslední pohovka, kterou kdy budu v životě potřebovat. Potom tu správnou soupravu nádobí. Potom tu perfektní postel. Ty závěsy. Ten kobereček. Pak jsi v zajetí svého hnízdečka a věci, které jsi vlastníval, teď vlastní tebe.“
A pak tento chlapík, trpící nespavostí, potká Tylera Durdena (Pitt). Mladého hejska se spoustou pravd o životě: o tom, jak současné generaci mužů chybí mužské vzory, protože je vychovaly ženy, o společnosti, o všem. Vypravěč se po nehodě musí k Tylerovi nastěhovat a společně vytvoří klub rváčů: místo, kde se alespoň na chvilku z mužů stávají chlapi. Jenže pak se objeví záhadná Marla Singerová, „která všechno zničila“. A to se ještě navíc zdá, že tajemný Tyler Durden má nějaký vlastní plán, který realizuje při záhadných toulkách po Americe...
Klub rváčů si zkrátka zasluhuje nejvyšší počet hvězdiček: za chytrý příběh, skvělé herce, vymazlený soundtrack, jistou režii a stylový ušpiněný vizuál. Proto ho stojí za to vidět poprvé i popadesáté...
