Superagent Orson Fortune je spolehlivě nepřemožitelný. Akční komedie o něm přesto škobrtá o banální překážky

Mimo jiné měl mít film Operace Fortune: Ruse de Guerre (jehož název lze přeložit jako „válečná lest“) premiéru už na jaře loňského roku, ale sešlo z ní. V covidové éře nešlo o nic výjimečného, v tomto případě byl však ještě jiný důvod, proč s uvedením – přinejmenším – počkat. V příběhu postaveném na otřepaném schématu, v němž vždy figuruje nějaká divoká východoevropská země a její bezskrupulózní obyvatelé, padla ne zrovna šťastná volba na Ukrajinu.

Nejenže se nehodilo (a nehodí) prezentovat zemi masakrovanou ruskou agresí jako líheň padouchů, ale hlavně Ukrajina, jak je ve filmu prezentovaná, teď zkrátka neexistuje. Přestože si snímek pochopitelně neklade za cíl věrně zobrazit cokoliv, takovýto nesoulad s realitou zkrátka působí rušivě.

Provokovat chce přitom Operace Fortune asi spíš něčím jiným: její hlavní hrdina, superšpion Orson Fortune (Jason Statham), si v souladu se svým jménem libuje v nákladném luxusu zahrnujícím lety soukromými tryskáči a vůbec nevypadá, že by z toho měl nějaké (třeba klimatické) výčitky. Jeho protihráčem je mocný a cynický obchodník se zbraněmi Greg Simmonds (Hugh Grant), který obhajuje vliv bohatství na lidský charakter a navzdory krvi na rukou si říká o divácké sympatie. Takovéto škádlení však jenom supluje nějakou skutečně významnou podvratnost.

Největší hollywoodská hvězda

Samotný příběh nabízí zaměnitelnou zápletku (je jedno, o jaký vynález zkázy zločinci usilují, hlavní je, že se vejde do kufříku), obvyklou cestu kolem světa a samozřejmě množství potyček. Do sestavy hrdinů nadefinovali tvůrci vedle nepřemožitelného Orsona (jehož představitel, jinak hvězda filmové série Rychle a zběsile, začínal v Ritchieho filmech Sbal prachy a vypadni a Podfu(c)k) také „největší hollywoodskou filmovou hvězdu“ Dannyho Franceska (Josh Hartnett).

Herec, jehož Orson a spol. zatáhnou do svých plánů, dostává příležitost prověřit v praxi své zkušenosti z rolí akčních hrdinů. Ironický pohled do vlastních řad ovšem zůstává za svými možnostmi. Nejpodařenější akvizicí je odbornice na výpočetní systémy Sarah Fidelová (Aubrey Plaza) obdařená atypickým smyslem pro humor, díky níž se film drží v obrátkách i v některých hlušších momentech.

Naději budí nádech tradičního britského špionážního dramatu, kdy vychází najevo, že s Orsonovými zadavateli z vládních kruhů není vše tak, jak se jeví, a že se tu možná hraje spletitá vysoká hra. Jen se nakonec ukáže, že zase tak spletitá nebyla, a nakonec vše dospěje do bodu, kdy už bylo všech lstí, rvaček a žertů tak akorát, protože už přesně víme, co od koho z hrdinů čekat, ale ještě se servíruje vydatný přídavek.

Vše výše uvedené neznamená, že by Operace Fortune místy nenabízela také docela svižnou zábavu, jen se v ní těžko hledá něco podstatného navíc – na to, aby se dala označit za opravdu chytrou hru s žánrem, této podívané chybí nejen přesvědčivé provedení, ale i zřetelná ambice.