Pondělí 29. listopadu 2021, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

RECENZE: Křehkosti, tvé jméno je nejspíš muž

Kultura

  18:00
Daniel Špinar uvedl na Nové scéně ironický kabaret s názvem Křehkosti, tvé jméno je žena, kde herečky první scény glosují svou profesi, vyjevujíce svá herecká i ženská traumata. Režisér a dramaturgyně Ljubková sice stvořili text sporných kvalit, ale pětice hereček z této řidiny dokázala dostat maximum

Dámy z první scény. Eva Salzmannová, Johanna Tesařová, Iva Janžurová, Jana Preissová a Taťjana Medvecká. foto: PETR NEUBERT

Jak naznačily už reakce na premiéře, nová inscenace bude určitě velmi divácká, i proto, že svým způsobem dává nahlédnout do zákulisí, do herecké kuchyně. Pět dam – Iva Janžurová, Taťjana Medvecká, Jana Preissová, Eva Salzmannová a Johanna Tesařová, které se tentokrát na jevišti neskrývají za postavy, ale jsou převážně samy za sebe, baví svou vervou, odstupňovanou sebeironií, stejně jako nadhledem, roztomilou naivitou, divošstvím, senzitivitou i nejistotou, potažmo křehkostí, kterou ale spíše jen tušíme – žádná poloha pro ně není problém. Každá je jiná a přece nacházejí společnou řeč. Představují se i jako herecké typy, do kterých byly někdy vmanévrovány i proti své vůli, nebo jsou charakterizovány určitou rolí, která je pro ně typická. Iva Janžurová je zde jako dramatická umělkyně typu Sarah Bernhardové s pavími pery na hlavě a legračně se vyrovnávající s věkem, Taťjana Medvecká v kalhotách a s bičíkem je zosobnění agility a neklidu, Eva Salzmannová jako vznosná heroina v zelenostříbřité róbě a botách s vysokými „štamprlovými“ podpatky, která ovšem proti svému zaškatulkování celý život bojuje, a jak může, narve se do tenisek a bundy. Jana Preissová je neznámo proč navlečená do kostýmu tanečnice flamenka s rudou růží ve vlasech, což tak nějak kontrastuje s tím, jak je domácká a pořádkumilovná, neodlučuje se od kbelíku a koštěte. Johanna Tesařová s dlouhými rozpuštěnými vlasy je rozená královna, impozantní tragédka.

Je tu ale nepřehlédnutelný problém: těžko přijmout, že šéf činohry ND tak sebejistě zahazuje příležitost sáhnout trochu hlouběji do složitosti herecké profese a vyrvat z hereček aspoň trochu krvavého masa, neboť text občas plave hodně po povrchu a kupodivu nepomáhá, že sentence, nejspíš vytržené ze všelijakých rozhovorů a prohlášení aktérek, mají působit ironicky – efekt prostě není takový, jak se očekávalo. Na druhé straně nezakrývaná banalita šplechtů a stesků z dámských šaten i afektované výlevy místy fungují jako autentický odraz herectví a ukazují iracionalitu této krajně emotivní profese. Tam, kde text škrtne o něco víc než o herecké tlachy a dotkne se reálného společenského tématu, jako třeba pro koho je Národní divadlo nebo že publikum je v zásadě soupeř, proti kterému je bezpodmínečné nutné bojovat, tedy hrát, ocitáme se najednou v jiném poschodí. Takhle třeba zapůsobí Salzmannové zachmuřené „spílání publiku“.

Na inscenaci se také podílí soubor 402people. Trojice tanečnic obstarává úvodní výstup, metaforicky naznačující křehkost a neuchopitelnost jevištního umění, závěrečné výmluvné gesto rukou naznačující, že dramatický umělec ze sebe pro diváka vydává vše i za cenu sebezničení, se pak objeví ještě ve finále. Baletky vystřídá jediný muž inscenace Karel Dobrý, který s nesnesitelně otravnou dikcí pronese obrozenecký projev F. V. Krejčího Žena jako činitel kulturní. Baletky ho nakonec popadnou a vynesou z jeviště. Tím úloha tanečnic v podstatě končí, dále se tu a tam proplétají mezi herečkami jako „fámulusky“, nosí židle, doprovázejí Karla Dobrého při jeho písni a posléze ho oblékají do dámských šatů.

Paradoxem celé inscenace je pak Dobrého monolog z Královny duchů Elfriede Jelinekové, jehož kvalita dost přebíjí hlavní autorský text. Jeho sólo sice moc zrežírované není, ale má největší plochu a nic jej neruší. Že by tedy nakonec šlo o poctu Karlu Dobrému a ne pětici hereček? Dobrého výstup je něco jako travesty show, poté co je oblečen do punčoch, černých šatů a nasadí si paruku, klobouk a černé brýle, spadnou „z nebe“ hvězdy, herečky opět stojí na jevišti a závěrečné defilé může začít. Inu, křehkosti, tvé jméno bude nejspíš muž.

420 people, Daniel Špinar a kol: Křehkosti, tvé jméno je žena

Režie: Daniel Špinar

Dramaturgie: Marta Ljubková

Choreografie: Nataša Novotná (420 people)

Scéna: Lucia Škandíková

Kostýmy: Linda Boráros

Národní divadlo, Nová scéna premiéra 11 .5.

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat