Robin Wrightová v osmdesátých letech začínala jako modelka. „Původně jsem ale chtěla být tanečnicí, snila jsem o tom, že se přestěhuji do New Yorku a budu tančit,“ svěřila se rodačka z Texasu, která vyrůstala nedaleko San Diega. „Rodiče se rozhodli odstěhovat z Los Angeles a na jihu Kalifornie už žádná dobrá taneční škola nebyla,“ vysvětlila, proč se její kariéra neubírala tímto směrem.
Právě tanec ji ale směroval k dráze modelky. „Myslela jsem si, že je to nějaký úchyl. Jeden fotograf nás totiž během tanečních lekcí fotil a my tehdy byly oblečené velice spoře,“ vzpomínala, jak ji poprvé přivedli na myšlenku modelingu.
„Odnesla jsem pak tyto fotografie z tanečních lekcí do modelingové agentury a tam mi řekli, že jsem se zbláznila, že s takovými fotkami rozhodně práci nedostanu,“ popisovala Wrightová se smíchem. V oboru se ale přesto prosadila a pracovala v Paříži, Mnichově i jinde po světě. „V Tanzanii jsme fotili pouze mezi sedmou a devátou ráno, pak už bylo moc vedro,“ vzpomínala na výhody práce, díky které už jako sedmnáctiletá procestovala svět.
„Nikdo mne ale tu práci pořádně nepřipravil. V Paříži jsem takto přišla za jedním velice slavným fotografem a on mi řekl: ‚Sundej si tričko.‘ Tak jsem tak učinila. ‚Sundej si podprsenku... Ta prsa jsou moc malá, pošlete další.‘ A tohle se mi dělo v sedmnácti, psal se rok 1983. Ta kritika byla šílená. A já tak dnes moc dobře chápu, jak cítí někdo, kdo je šikanován a souzen přes sociální sítě. Moc se toho tedy od těch časů nezměnilo,“ popsala herečka odvrácenou část profese modelek.
Wrightová se ovšem už rok po této zkušenosti dostala k herectví, když přijala roli v nekonečném seriálu Santa Barbara. „Přišla za mnou jednou televizní agentka a ptala se mne, zda bych nechtěla zkusit práci před kamerou. Když jsem odmítla, řekla mi, že jediný rozdíl proti modelingu je ten, že budu mluvit,“ popsala své herecké začátky, kdy ji nejprve museli zbavit texaského akcentu.
I přes poctivou hereckou průpravu se však Wrightová chtěla pro nedostatek nabídek takové kariéry hned vzdát a odstěhovat se na Havaj. „Říkala jsem si, že zde budu pracovat někde na lodi a opravdu tam odletěla. Ale v momentě, kdy jsme přistáli, volala mi agentka a řekla, že jsem právě dostala roli v seriálu Santa Barbara. Tak jsem zase letěla zpátky,“ vzpomněla na první velkou roli Kelly Capwellové, kterou v této soap opeře hrála čtyři roky.
Americká herečka Robin Wrightová v karlovarské debatě s novinářem Scottem Feinbergem z The Hollywood Reporter (7. července 2023).
„Víte, co na tom bylo nejhorší? Celý seriál vznikal ve studiích NBC, nebyla tam nikde okna, takže jsme šestnáct hodin denně neviděli slunce. Samozřejmě jsem tu práci nesnášela, ale byl to prostě trénink. Museli jsme se denně naučit deset dvacet stránek dialogů a ty se někdy ještě ráno přepisovaly,“ vzpomínala. Wrightová ovšem už v průběhu natáčení dostala nabídku na ústřední roli ve filmu Princezna nevěsta. Aby mohla vyrazit točit do Anglie, nechali tvůrci Santa Barbary její postavu za mysteriózních souvislostí zemřít, aby ji po čase opět jednoduše vrátili zpět.
V Americe bezmála kultovní fantasy snímek režiséra Roba Reinera z roku 1987 u nás příliš znám není, Wrightová jej ovšem vybrala jako film, který provází její zdejší pobyt, takže se s ním festivalové publikum mohlo seznámit.
Forrestu Gumpovi nevěřili
Pak už přišly role ve velkých filmech s velkými hvězdami. Ale také několik odmítnutí, herečka se tak neobjevila v Robinu Hoodovi, Jurském parku či Batmanovi navždy. „Roli v Anglickém pacientovi jsem nedostala, protože jsem zrovna byla podruhé těhotná,“ vysvětlila.
Ovšem role Jenny, lásky Forresta Gumpa ve stejnojmenném oblíbeném filmu Roberta Zemeckise byla trefa. „Milovala jsem to. Četla jsem i knihu, ta ale není tak dobrá jako samotný film. Robert Zemeckis totiž umí něco specifického: dokáže do filmu přenést sentimentalitu, aniž by byla otravná. A tohle všechno jsem našla už ve scénáři.“ Šestioscarový snímek s Tomem Hanksem, který se dnes řadí na přední příčky všech žebříčků oblíbenosti filmů, to ale neměl jednoduché.
„Studio Paramount filmu moc nevěřilo a během natáčení nám zkrouhlo rozpočet. Snímek ale vyžadoval spoustu speciálních efektů, takže se chybějící peníze musely získat zmenšením týmu a zkrácením hereckých honorářů. Natáčelo se tedy téměř bez přestání. Slavné běžecké sekvence třeba natáčel Bob Zemeckis s Tomem Hanksem v časech oběda. Prostě jen tak s kameramanem a zvukařem. Využívali totiž každou krajinu, kde jsme se zrovna pohybovali. A pak jsme během prvního víkendu vydělali víc než Star Wars.“
Role Jenny by patrně zůstala Wrightové nejvýraznějším zářezem, kdyby o bezmála dvacet let později nekývla na nabídku Davida Finchera a seriál Dům z karet. Po zkušenostech ze Santa Barbary se přitom herečka už nechtěla zavazovat k dlouhodobé televizní práci.
„Takový kontrakt je jako vězení. Říkala jsem Davidovi, že do toho jít nechci. A on mne přesvědčoval, že tohle bude něco jiného. Že prý rozjedeme nový styl sledování seriálů, kterému se říká streamování. Tak jsem se ptala: A to je dobře, nebo špatně?“ popisovala herečka divákům festivalu licitace okolo populárního seriálu.
Fincher ji nakonec přesvědčil na to, že se role Claire Underwoodové hodně výrazně vyvine. „A ještě slíbil, že seriál budeme vytvářet spolu přímo během natáčení. Že nebudeme nikdy vědět, zda nám povolí další sérii, takže vždy budeme pracovat se dvěma scénáři: buď bude aktuální řada tou poslední, a nebo jen další kapitolou v ději,“ vzpomínala Wrightová. K účasti ji dále slavný režisér přesvědčil popisem postavy, která musí být stoická, málomluvná, ale vnitřně velice silná. A nemá prý příliš hýbat hlavou. „To bylo vše, co jsem potřebovala. Byla to prostě šéfka. A ještě k tomu skvěle oblékaná.“
Dilema se Spaceym
Wrightová se nakonec sama stala režisérkou některých epizod. A po Spaceyho známých kauzách dokonce jako Claire plně převzala hlavní roli. „Byly to těžké časy, začínalo hnutí MeToo. Tehdy se očekávalo, že jakmile bude nějaký herec či producent z něčeho obviněn, daný seriál prostě skončí,“ uvedla herečka.
„Tehdy jsme s Netflixem debatovali, co budeme dělat. Staneme se součástí hollywoodské továrny a naší show prostě zničíme? A tisíce lidí připravíme o práci, když čekali, že si ještě do konce série něco vydělají? Přišlo mi to tenkrát nefér. Tito lidé mají děti na školách, nemůžeme je připravit o příjem jen kvůli jednomu člověku, říkala jsem si. Tak jsme se rozhodli pro zachování naší důstojnosti, udržení práce pro tyto lidi, udržení spokojených diváků a show dokončili, jak bylo plánováno,“ řekla.
„A mimochodem, od samotného začátku bylo ve scénáři napsáno, že Claire zůstává za jakýchkoli okolností,“ dodala herečka k náročným rozhodnutím v závěru oblíbené série. Za roli získala mnoho ocenění včetně tří nominací na Zlatý glóbus, který si odnesla v roce 2014. Za stejnou postavu si vysloužila také pět cen od herecké asociace Screen Actors Guild za vynikající ženský herecký výkon v dramatickém seriálu. Pětkrát po sobě navíc získala nominaci na cenu Emmy v kategorii hlavní herečka v dramatickém seriálu, a to za každou sezonu tohoto seriálu. Wrightová na 35. ročníku Amerického filmového festivalu v Deauville získala cenu za celoživotní přínos filmu.
Robin Wrightová převezme spolu s Danielou Kolářovou v samém závěru festivalu Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary přímo z rukou Jiřího Bartošky.
Robin Wrightová jako prezidentka v poslední řadě Domu z karet (2018)
