Benedetta Carlini (1590-1661), kterou ve filmu ztvárnila herečka Virginie Efirová, byla skutečnou výše postavenou jeptiškou theatinského řádu (nazýván také jako kajetánský) v ženském konventu v toskánském městě Pescia. Benedetta v určité etapě svého života začala prožívat horečnaté vize a navázala lesbický vztah se sestrou Bartolomeou. Tu si ve filmu zahrála herečka Daphne Patakiová.
Právě homosexuální a erotikou nabitý (alespoň podle Verhoevenova filmu) vztah obou žen je i díky následnému úřednímu vyšetřování jedním z vůbec prvních důsledně zdokumentovaných vztahů svého druhu v historii.
Výsledky vyšetřování uvádějí, že Benedetta mimo jiné prováděla falešné světecké zázraky, způsobila sama sobě stigmata (rány na těle v místech, kde byl Ježíš ukřižován, pozn. red) a dopouštěla se se svou řádovou sestrou nemravných činů.
Celý Verhoevenův příběh vychází z knihy Immodest Acts: The Life of a Lesbian Nun in Renaissance Italy (Necudné činy: Život lesbické jeptišky v renesanční Itálii). Tu v roce 1986 vydala historička Judith C. Brownová, profesorka na univerzitě ve Stanfordu. Pro zachycení Benedettiny životní pouti Brownová čerpala i z archivů přímo v Toskánsku.
Režisér Paul Verhoeven (Základní instinkt, RoboCop) k příběhu přistupuje s výraznou tvůrčí volností. Tou na první pohled nejvýraznější je i na sociálních sítích hojně probíraná scéna s ženskou masturbací pomocí sošky Panny Marie. Ačkoliv jde pro diváka o efektní a šokující ukázku zhýralosti, podobné „aktivity“ v úředních spisech o případu nikdy uvedeny nebyly.
Dalším výrazným bodem filmu je příchod moru, který Benedetta na základě jedné ze svých vizí předpokládá. Mor sice skutečně Itálii pustošil, ale mnohem později, než ukazuje film. Benedetta pohromu předpověděla v roce 1616 a mor udeřil okolo roku 1629. Šlo tedy o náhodu, nikoliv o věštecké schopnosti hlavní hrdinky.
Závěrečné scény filmu se odehrávají v duchu chystaného Benedettina upálení a nečekané záchrany. Skutečná theatinka skončila mnohem méně dramaticky: historikové věří, že si pobyla zhruba třicet pět let ve vězení, než ji umořila horečka v kombinaci s žaludeční kolikou, jež mohla poukazovat na rozvinuté vážnější onemocnění.
