Pátek 28. ledna 2022, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

Sex, náboženství a horečnaté vize. Skutečný příběh lesbické jeptišky Benedetty

Záběr z filmu Benedetta. foto: Aerofilms

Česká kina v těchto dnech promítají eroticky laděné historické drama režiséra Paula Verhoevena. Provokativní příběh o lesbické jeptišce se zakládá na skutečnosti, Verhoeven si ho ale pochopitelně přibarvil.
  5:00

Benedetta Carlini (1590-1661), kterou ve filmu ztvárnila herečka Virginie Efirová, byla skutečnou výše postavenou jeptiškou theatinského řádu (nazýván také jako kajetánský) v ženském konventu v toskánském městě Pescia. Benedetta v určité etapě svého života začala prožívat horečnaté vize a navázala lesbický vztah se sestrou Bartolomeou. Tu si ve filmu zahrála herečka Daphne Patakiová. 

Právě homosexuální a erotikou nabitý (alespoň podle Verhoevenova filmu) vztah obou žen je i díky následnému úřednímu vyšetřování jedním z vůbec prvních důsledně zdokumentovaných vztahů svého druhu v historii. 

Výsledky vyšetřování uvádějí, že Benedetta mimo jiné prováděla falešné světecké zázraky, způsobila sama sobě stigmata (rány na těle v místech, kde byl Ježíš ukřižován, pozn. red) a dopouštěla se se svou řádovou sestrou nemravných činů. 

Celý Verhoevenův příběh vychází z knihy Immodest Acts: The Life of a Lesbian Nun in Renaissance Italy (Necudné činy: Život lesbické jeptišky v renesanční Itálii). Tu v roce 1986 vydala historička Judith C. Brownová, profesorka na univerzitě ve Stanfordu. Pro zachycení Benedettiny životní pouti Brownová čerpala i z archivů přímo v Toskánsku. 

Režisér Paul Verhoeven (Základní instinkt, RoboCop) k příběhu přistupuje s výraznou tvůrčí volností. Tou na první pohled nejvýraznější je i na sociálních sítích hojně probíraná scéna s ženskou masturbací pomocí sošky Panny Marie. Ačkoliv jde pro diváka o efektní a šokující ukázku zhýralosti, podobné „aktivity“ v úředních spisech o případu nikdy uvedeny nebyly.

Dalším výrazným bodem filmu je příchod moru, který Benedetta na základě jedné ze svých vizí předpokládá. Mor sice skutečně Itálii pustošil, ale mnohem později, než ukazuje film. Benedetta pohromu předpověděla v roce 1616 a mor udeřil okolo roku 1629. Šlo tedy o náhodu, nikoliv o věštecké schopnosti hlavní hrdinky. 

Závěrečné scény filmu se odehrávají v duchu chystaného Benedettina upálení a nečekané záchrany. Skutečná theatinka skončila mnohem méně dramaticky: historikové věří, že si pobyla zhruba třicet pět let ve vězení, než ji umořila horečka v kombinaci s žaludeční kolikou, jež mohla poukazovat na rozvinuté vážnější onemocnění.

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

V obchodním centru Galerie Butovice vyřídíte vše, od pestrého nakupování až po vyzvednutí zásilky na poště
V obchodním centru Galerie Butovice vyřídíte vše, od pestrého nakupování až po vyzvednutí zásilky na poště

Navzdory nepříznivé situaci dnešní doby, otevřelo obchodní centrum Galerie Butovice několik dalších obchodů a rozšířilo svou pestrou nabídku o...

Mohlo by vás zajímat