Lidovky.cz: Vaše kniha zabírá hlavně 50. a 60. léta. Jste ročník 1947. Hlavní postava má v knize jméno Samuel Neuman. Prý jste občas pod tímhle jménem publikoval. Píšete hlavně z vlastní zkušenosti, vlastních zážitků?
Pod jménem Samuel Neuman jsem nikdy nepublikoval! Tuhle informaci uvedl v nějakém slovníku českých spisovatelů Vladimír Novotný, s nímž nemám nic společného, a tak tahle informace koluje a já už s tím nic neudělám. Jméno Samuel Neuman jsem užil v jedné povídce, která nikdy nevyšla a doposud ji mám někde v archivu. Možná o tom slyšel…
Lidovky.cz: Aha. A jak je to s tím psaním z vlastní zkušenosti, vlastních zážitků?
Je to takový mix. Tvořím kompozitní postavy a kompozitní prostředí. Skládám postavy z několika lidí, které znám, krajiny skládám z prostředí, které znám. Někdy užívám i skutečné prostředí, skutečné postavy s jejich skutečnými jmény, jindy i své literární postavy. Se zážitky je to podobné: někdy doluji v paměti, někdy ve fantazii.
Lidovky.cz: Román jste umístil do takzvané Páté čtvrti. Ta byla do asanace prokletou lokalitou Prahy: hampejzy, zapadáky, nouze a bída, kriminalita. Přetrvalo něco z téhle skutečnosti i po druhé válce?
