Lidovky.cz: Proč Bohuslav Balbín jako románová postava?
Už dávno jsem chtěl zveřejnit v češtině jeho Miscellanea historica regni Bohemiae I, což je první soustavný přírodopis Čech. Nakonec jsme jej vydali s mým kamarádem Jiřím Čepelákem, který je latiník, v roce 2016 v nakladatelství Academia. Bylo to neobyčejně pracné, ale snad to jednou někdo docení. Tehdy jsem se s Balbínem, jeho pohnutými životními osudy a obrovským dílem do té míry zapletl, že jsem si předsevzal, že o něm napíšu román. Za covidové izolace a všeobecného blouznění to byla jediná smysluplná činnost, kterou jsem si mohl nadělit. Stěžovat si nemohu ani, že by času byl nedostatek. Výsledek ať čtenáři posoudí.
Lidovky.cz: Balbín se narodil na kraji třicetileté války. Jak poznamenala jeho život a dílo?
Hodně. Skončila, když mu bylo dvacet sedm let, byť každý rok se v Čechách nebojovalo. Ve svých důsledcích byla pro střední Evropu horší než obě světové dohromady: zahynula třetina obyvatel, z větší části civilistů, žoldnéřská vojska zplundrovala a vypálila značnou část venkova a mnoho měst.
I Balbínův otec, rytíř Lukáš Balbín z Vorličné, za té války zemřel, jako ani ne čtyřicetiletý. Sice ne přímo v bitvě, ale na nějakou zdravotní komplikaci, vzniklou při obraně pardubického zámku proti stavovským vojskům. To Balbínovi nebyl ani rok. Rodina přišla postupně zcela na mizinu, jeho rodný Hradec Králové Švédové neobyčejně poničili. A pokoj nebyl ani po skončení války. Roku 1683 Turci oblehli Vídeň a její pád se jevil už jako neodvratný. Co by potom zabránilo tomu, aby se i Čechy staly součástí Osmanské říše?