V úvodu se Friedman snaží vytvořit definici pojmu studená válka: "Jedna z definicí by mohla říci, že to byl dlouhodobý boj Západu proti sovětskému pokusu o ovládnutí světa. Podle druhé bychom ji mohli chápat jako zápas o vládu nad Evropou.
A podle třetí bychom v ní mohli spatřovat třetí světovou válku, která jen postupovala velmi pomalu a která s sebou přinesla poměrně málo skutečných bojů."
Brouk imperialista
První kapitola má všeříkající název Zmařený mír a započíná jaltský setkáním "velké trojky". Následující Železná opona mapuje komunistické převraty od Bulharska (1944) po Československo (1948).
Nechybí jak faksimile německy psaného letáku Pravda západní propagandy z roku 1953 ("Antikomunisté všech zemí, spojte se!"), tak brožurka propagandy komunistické: "Nahoru i dolů schody vedou/ Rozhodneš se příteli jen jednou/ Když pro cestu vzhůru hlasuješ/ pak po správné straně jdeš."
Dvojjazyčný leták ujišťující, že se Britové nestáhnou, je zas součástí kapitoly Blokáda Berlína (1947 -1949), stejně jako východoněmecká brožura Dokumenty o shazování mandelinky bramborové. Další kapitola je pak věnována americkému senátoru Josephu McCarthymu a jeho "protikomunistickému" tažení.
Po Korejské válce (1949 -1953) následuje oddíl s názvem Jaderná bomba (1945 - 1961), přiložena je britská příručka o ochraně před jaderným útokem a náborový plakát americké civilní obrany.
Poté autor upřel pozornost opět do střední Evropy, konkrétně na povstání v NDR (1953) a v Polsku (1956). Vedle letáku vyhlašujícího stanné právo ve východním Berlíně můžeme zalistovat také neoficiálním protisovětským satirickým časopisem Tarantel: "Tschistka -oblíbená ruská společenská hra, kterou vymyslel Lomonosov." Samostatná kapitola je věnována také tzv. maďarským událostem (1956).
Jen letmé zamávání přes zeď
Mnohoznačný název Trhliny v oponě (1956 - 1979) má kapitola věnovaná nejednosti obou táborů - na západní straně rozličné zaujetí postoje k situaci v Egyptě a na východní straně nesrovnalosti mezi Sovětským svazem a Čínou.
Další dva oddíly se věnují východním a západním tajným službám. Na letáku východoněmecké STASI najdeme citát Felixe E. Dzeržinského, zakladatele sovětské tajné policie Čeky: "Čekistou může být jen člověk s chladnou hlavou, horoucím srdcem a čistýma rukama.
Čekista musí být čistší a čestnější než kdokoli jiný - musí být průzračný jako křišťál."
Následující kapitoly se zaměřily na sputnik a raketovou éru (1957 -1969), vylodění v Zátoce sviní (1959 - 1961), kubánské raketové krizi (1962) a zbudování berlínské zdi.
V brožuře západoněmecké propagandy zní popisek k jedné z fotografií následovně: "Nic víc než letmé zamávání před přísnými zraky důstojníka Lidové policie (VOPO) nemůže matka ze sovětského sektoru své dceři ukázat.
Ani v den svatby svého dítěte nedostala povolení opustit velký ,koncentrační tábor' a navštívit Západní Berlín." Vedle korejské války má ve Friedmanově knize samostatnou kapitolu samozřejmě i další asijský konflikt - vietnamská válka (1959 - 1975).
Mezi důležité události studené války autor zařadil rovněž pražské jaro. Rozložit si můžeme titulní stránku zvláštního vydání Rudého práva ze středy 21. srpna 1968, kde předsednictvo ÚV KSČ "všemu lidu Československé socialistické republiky" oznamovalo: "Včera dne 20. 8. 1968 kolem 23. hod překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky.
Stalo se tak bez vědomí presidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů."
Udělám si to po svém
Oddíly po pražském jaru se pak dále zabývají Politikou uvolňování - vrcholem sovětské moci (1970 -1975), válkou v Afghánistánu (1978 - 1992), sovětskými disidenty, vývojem v Polsku (1970 -1989), Reaganovou ofenzivou (1979 - 1989), životem s jadernou bombou (1945 - 1978) a Michailem Gorbačovem - mužem, se kterým bylo třeba jednat (1982 -1989).
Závěr knihy už je ve znamení politických změn v zemích socialistického tábora. Kapitola Strhněte zeď! se opět vrací do rozděleného města Berlína v roce 1989. Přišel totiž konec Brežněvovy doktríny a nastal čas doktríny "Sinatrovy": "Udělám si to po svém." Následující oddíl se proto věnuje Revolucím ve východní Evropě (1989) a úplné finále mapuje Zánik Sovětského svazu (1988 - 1991).
Studená válka je knihou, v níž historie díky atraktivnímu pojetí může zaujmout i laiky, aniž by se jim snažil Norman Friedman podbízet stylizováním dějinných událostí do jakési pouťové atrakce.
