Neděle 7. srpna 2022, svátek má Lada
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

Rockový výlet časem do Sudet. Letní kapela se inspiruje přírodou a jesenickým krajem

Repertoár Letní kapely působí nejen smířlivěji, ale také více zpěvně a průzračněji foto: Vojtěch Veškrna

Letní kapela podle slov zpěváka a výtvarníka Jaromíra Švejdíka vychází z jesenických specifik. Písně na albu jsou ovšem sdílné a platné obecně, bez ohledu na čas a místo děje.
  5:00

Jaromír Švejdík (* 1963, Jeseník), jako zpěvák a autor písní známý ze skupin Priessnitz nebo Kafka Band a coby výtvarník pod uměleckým jménem Jaromír 99 komiksovou tvorbou či filmem Alois Nebel, vložil do písní eponymního alba nedávno založené Letní kapely autobiografické prvky. Ale také inspiraci přírodou a pamětí samotné krajiny.

„Texty pro Letní kapelu nějak vybublaly na povrch při mých covidových procházkách podél řeky, mezi stromy, na polních cestách. Jsou to střípky vzpomínek na rodiče, první lásku, dům, kde jsem prožil dětství… Přesto myslím, že je to celé napsané smířlivě. Snažím se brát svět takový, jaký je, i když je to někdy těžký,“ uvádí Jaromír Švejdík v tiskové zprávě.

LETNÍ KAPELA

Indies Scope, 2022

Samotná Letní kapela vznikla, jak název napovídá, jaksi „přirozeně v přírodě“. Když se Jaromír Švejdík, Lukáš Morávek a Apostolos Joanidis začali v pandemických časech omezeného nebo zakázaného koncertování scházet s kytarami u ohně v Rychlebských horách. Brzy jim přestalo stačit přehrávání starých písniček a začaly vznikat skladby nové. Ze sezónní skupiny se stala kapela stálá a „celoroční“.

Nečekejme ovšem trampskou romantiku táborových ohňů. Pořád jde o tvorbu party rockerů, ke které se brzy přidali bubeník Zdeněk Jurčík, baskytarista Peter Weiser a klávesista Vojtěch Šeliga. Přesto oproti předchozím Švejdíkovým skupinám působí repertoár Letní kapely nejen smířlivěji, ale také více zpěvně a průzračněji. „Vycházíme z rockových základů, ale doufám, že je v tom cítit blues, country, folk i folklór,“ dodává zpěvák.

Jaromír Švejdík popsal také další z cest, kterou se do písní dostal genius loci: „V tvorbě vycházíme z jesenických specifik, jako je třeba různý původ jednotlivých muzikantů, tak typický pro Sudety. Takže na desce můžete slyšet řecké bouzouki, najazzlou trumpetu či slovenské nápěvy.“

Hory vrhají stíny

I když Letní kapela natočila desku zvukově prosluněnou a Švejdík nechtěl v textech propadat melancholii, nestal se z něj malíř zidealizovaných obrazů. Přímočaře zpracované téma ubíjející všednosti a skromných, ovšem i tak nesplnitelných snů lidí z chudého regionu v písni Každý pátek docela zamrazí. Také vzpomínka na dětství v baladě A prý ráj s verši „táta dělal na tři šichty / denní, odpolední a noční / máma počítala peníze, jídlo, oblečení, uhlí a stočný / a prý ráj už je blízko“ je všechno jiné než idylická. Jde o jednu z nejdůležitějších skladeb alba, protože realitu minulosti je potřebné a zdravé připomínat. Jaromír Švejdík to navíc dokáže bez moralizování a bez póz.

Nejde o jedinou závažnou skladbu. Jámy hladové začínající verši „vyprávěl mi táta / jak děda šel do války…“ jdou v rodinné paměti ještě hlouběji. K dalším jesenickým vrcholům alba patří balada Nevěř cizím o křivdách odsunu s velmi sugestivními textovými obrazy: „Skupinový snímek někde v Sudetech / vybledlí sousedé / černobílí ochmataní jsou tam všichni / připravení na odjezd…“. I tragické příběhy neodmyslitelně patří do paměti sudetské krajiny.

Celkové vyznění alba ovšem zůstává spíše pozitivní a povzbuzující. Byť s výraznou stopou nostalgie a jisté posmutnělosti, která prostě zůstává Švejdíkovou ochrannou známkou. Jako v případě dobře vybraného singlu Na řece s trochu dylanovsky- kooperovskou harmonií a vyhrávkou elektrických varhan a la Like A Rolling Stone. Právě v hladině horské řeky se nejzřetelněji zrcadlí bezstarostné klukovské prožívání světa a první, ještě dětské lásky.

Hutný rockový tah skladby Tajnou cestou pro změnu tematizuje touhu ztratit se v divočině, touhu po svobodě. Píseň Neděle je lenivě relaxovaná, i když „v nebi / zemi / dějou se divný věci“. Skladby Za vodou a Není toho málo naznačují, jak málo stačí ke štěstí. Dokonce i pomocí „socialistických reálií“ vyjádřená reminiscence tíživých dob v písni Zahradník vede k vnitřní vyrovnanosti a naději.

Svérázný nosový Švejdíkův pěvecký projev se slabikami polknutými, či naopak natahovanými a ohýbanými nemusí sedět každému. Ale civilnost a uvěřitelnost, se kterou dokázal podat i „temnotu“ raných Priessnitz, zůstává zpěvákovým interpretačním darem pochopitelně i v Letní kapele.

Vykreslení drsných, sychravých, mlžných i tísnivých inspirací Jeseníků mělo stejnou přesvědčivost, jakou lze cítit i z dnešního Švejdíkova vnímání o něco hřejivější podoby hor. Letní kapela přitom nepředstavuje ve Švejdíkově písničkářské tvorbě obrat do protisměru, jakýsi „optimistický protipól“ skupin Priessnitz či Umakart, ale logické pokračování.

Autor:

Tenkrát před 40 lety. Veteráni z Pitavalu Krampol, Zedníček a Frej vzpomínají

Premium Jak je to dávno, co se prvně Pavel Zedníček, Jiří Krampol a Ladislav Frej sešli na natáčení seriálu Malý pitaval z...

Žena má mít dítě, když je zamilovaná, říká psychogynekoložka Máslová

Premium Ženy dělají velkou chybu, když mateřství příliš plánují, tvrdí psychogynekoložka a internistka Helena Máslová. „Vhodná...

Nebezpečný pro Česko. Proč stát nechce uzbeckého zápasníka Muradova?

Premium Mnoho let hrdě nastupoval do klece i s českou vlajkou na zádech. V malém evropském státě prorazil do velkého světa...

Mohlo by vás zajímat