Diváci uvidí premiérové uvedení filmu na www.dafilms.com v týdnu od 20. do 26. února zdarma.
Klíčovým podnětem tvorby Arnošta Lustiga se stala osudová zkouška v podobě bolestné zkušenosti holokaustu. Jeho první sbírka povídek z prostředí nacistických koncentračních táborů Noc a naděje vyšla v roce 1958 (sám Lustig ji považoval za svojí nejlepší knihu vůbec). Od té doby se autor neustále k této dramatické historické zkušenosti vracel - s vědomím, že „zážitek Osvětimi“ se popsat nedá. A také s rizikem, že toho, kdo se o to pokouší, může snadno semlít temný proud strašlivých vzpomínek – nejeden „spisovatel holokaustu“ ukončil život vlastní rukou (např. Primo Levi, Jean Amery, etc.) Uniknout osudu svých slavných kolegů se Lustigovi podařilo nejspíš díky své intenzivně optimistické povaze.
Dokument Arnošt Lustig - Devět životůSnímek Kristiny a Iva Pavelkových je cenný především v tom, že tuto výraznou osobnost rok od její smrti opět veřejnosti připomíná. Dává naposledy prostor jeho příjemnému lidskému projevu a smyslu pro vyprávění. Lustiga doprovází a doplňují jeho blízcí a známí, z nichž nepochybně nejzajímavější jsou výpovědi jeho sestry Hany a spoluvězně z koncentráku Jiřího Justice. Nejvíce pozornosti věnují tvůrci filmu Lustigově válečné a poválečné zkušenosti. |
Život, jakkoliv zbídačený, ponížený a marginalizovaný, je vždy tou hlavní osou a hodnotou Lustigova zájmu. Touhu žít (a života si vážit) v něm ani tragická epizoda pobytu v koncentračních táborech (Terezín, Osvětim, Buchenwald) nedokázala potlačit. To je zásadní vítězství Arnošta Lustiga nad temnotou války a především nad mašinérií nacistické nenávisti namířené v principu právě proti hodnotě života.
Zdroj životní síly Arnošta Lustiga: nezdolný optimismus. Na snímku se spisovatelkou Barbarou Nesvadbovou.
V jedné z působivých scén filmu se Lustig zamýšlí nad samotnou podstatou svého literárního sdělení: „Často jsem se ptal sám sebe, proč ty moje knížky čtou mladý lidi. Myslím, že je to tím, že je zajímá možnost přežití. Oni v sobě mají podvědomě strach. Obavu z nejistoty, z další války. A proto ty knížky čtou, protože je v nich naděje.“
