Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Talentů je v Česku spousta, většinou ale hrozně rychle vyšumí, míní kytarista Michal Pavlíček

Kultura

  5:00
PRAHA - Našeho nejznámějšího rockového kytaristu Michala Pavlíčka čeká perný koncertní podzim. Na turné se skupinou Stromboli, které zabere kus září a října, bezprostředně naváže šňůra s kytaristovým triem, jež potrvá do poloviny listopadu. Právě na těchto koncertech bude Michal Pavlíček představovat svoje aktuální album Pošli to tam!.

Mezi generacemi. Michal Pavlíček se neuzavírá mezi rockovými veterány, stále hledá nové tváře. foto: JAN MALÍŘ

LN Album Pošli to tam! obsahuje zčásti instrumentálky a zčásti zpívané písničky. Myslíte, že by lidé čistě instrumentální desku nezvládli?
Instrumentální muzika je samozřejmě pro současného posluchače náročná. Pro kytaristy ne, ale pro ostatní je to těžko skousnutelný celek. Vždyť takové desky úplně vymírají, a když chcete slyšet kytarové sólo, dá vám hodně práce ho najít. Ještě tak Santana nebo nějaké tvrdé kapely, ale běžný pop, který letí, pojem „kytarové sólo“ vůbec nezná. Proto lidé nejsou zvyklí je poslouchat. To neznamená, že bych se bál s nimi jít do světa, já bych nakonec instrumentální desku klidně udělal, byla by kratší a bylo by v ní jasné sdělení. Ale mně se samotnému líbí, když se ve chvíli, kdy se chci nadechnout, v nahrávce objeví lidský hlas. A proto takové písničky i skládám. Všechny, které jsem dal na tuhle desku, jsou dost obtížně zařaditelné ke kapelám, ve kterých stabilně hraju. Věci, které píšu pro Stromboli, Pražský výběr nebo BSP, mají jasné rysy, zatímco na tomhle albu jsou převážně jakési mezipolohy. To je pro mě obohacení.

Michal Pavlíček
Michael Kocáb a Michal Pavlíček.

LN Když něco skládáte, víte dopředu, jestli výsledkem bude instrumentálka, nebo zpívaná písnička?
Ano. A dokonce i vím, jestli bude třeba pro Výběr nebo pro Stromboli. Charakterem každé písničky se strefuji do toho, pro koho ji píšu. Ono je to dáno i tváří každé té kapely.

LN Dají se specifika vašich kapel popsat?
Jistě. U Stromboli je to harmonická bohatost, určitá romantičnost a zároveň pokus vybočit ze zajetých harmonických cestiček. U Výběru jsou to jednoznačně drzé disharmonické záležitosti plné nadsázky, skoro bych až řekl srandy. A pro BSP to jsou naopak takové hardrockové „zajeté cestičky“, které se snažím nějak obohatit. To jde samozřejmě velmi ztuha, protože složit originální hardrockovou písničku, kterou ještě nikdo nenapsal, to je setsakramentský kumšt. No a u Moniky Načevy to je taková lehce undergroundová poloha, ale i troška futurismu. Tam se nemusím svazovat vůbec žádným stylem.

LN Zrovna písnička Babalu, kterou na vašem novém albu zpívá Monika Načeva, je pro vaši spolupráci dost netypická.
Ona Monika v poslední době jde hodně elektronickou podobou temných groovů, tahle věc je taková vzpomínka na staré časy. Naše starší skladby pocitově hodně předurčovaly velmi inspirativní texty Jáchyma Topola.

LN I na albu Pošli to tam! máte jeden text Jáchyma Topola, Dunění. To je možná největší překvapení alba: otvírá ho písnička, která vysloveně evokuje Plastic People of the Universe.
Já mám doma Jáchymovu samizdatovou sbírku Eskymáckej pes, na kterou on sám už skoro zapomněl, a čas od času si z ní vyberu nějaký text. Dunění se mi líbilo už dlouho, evokuje mi přesně to, o čem celá hudba včetně undergroundu je: jak to v nás všechno vře a jednou to vybouchne.

LN Pro sebe dost netypický text Časy jsou zlý dodal i Jan Sahara Hedl. Je to vlastně rockový přímočarý text, ne saharovská několikavrstevnatá poezie. To bylo vaše přání?
Komunikace s autorem textu je pro mě prvořadá. Vždycky tam musí být souznění, není možné jen tak vystřelit od boku nějaká slova. Takže v tomhle případě jsem Saharovi napsal, o čem bych chtěl, aby ta písnička byla, včetně toho, že ji bude zpívat mladá holka. Čili nešlo o moje pocity, ale o to, aby byl pravdivý pocit té zpěvačky. Určité zadání jsem měl i u druhé věci, kterou mi Sahara otextoval, Ztracenej čas. Tam jsem chtěl ozvěny hippiesovského světa, lehce „zhulené“, a cítil jsem tam prvek určitého lidského odcizení. Sahara to napsal krásně.

LN Zajímavostí alba je, že jste nechal otextovat svoji původně scénickou muziku k filmu Václava Havla Odcházení.
Zkoušel jsem na ten text oslovit nejprve Saharu a Markétu Pilátovou, ale tam se to nějak nepotkalo, až pak mě napadl Vlasta Třešňák a ten to vystihl dokonale. I když to byla asi třetí verze. Co si budeme vykládat, psát takový text, to je nášlapná mina: udělat to vkusně, citlivě, nesentimentálně, nepateticky a přitom se silným pocitem té vzpomínky. A zároveň do toho dostat i současný pocit, který Václav Havel v mnoha lidech vyvolává. Ale myslím, že Vlasta to vystihl velice pěkně.

LN Co bylo hlavním důvodem, že jste tuhle písničku na album zařadil? Bylo vám líto, že by její motiv jen „prošuměl“ ve filmu?
Určující byla vzpomínka na Václava Havla. On je pořád ve mně a v současné době vnímám velice silně, jak tady jeho osobnost chybí. To, co z něj vyzařovalo, dávalo člověku sílu a víru, že zlé věci dopadnou dobře. A tohle je fuč. Druhá věc: Odcházení jako písnička s mým broukáním splnila svůj účel ve filmu. Václav Havel sám se pokoušel na moji melodii napsat text, ale pak ho smetl ze stolu. Takže když teď ta písnička text opravdu dostala, považuju to za hezké propojení.

LN Odcházení zpívá Vlasta Třešňák s Monikou Načevou. Je to jeden ze čtyř duetů alba, což je dost neobvyklé množství. Co vás na nich láká?
O tom jsem nikdy nepřemýšlel, připadalo mi to úplně přirozené. Jsou to různé polohy v rámci písničky, výměna hlasových barev. Ale žádné racionální odůvodnění pro to nemám.

LN Na vaší kariéře lze snadno vystopovat, že rád spolupracujete s ženami a často přímo objevujete nové tváře. Na tomto albu je opět několik neznámých jmen: Milly Honsová nebo Eliška Dvořáková. Kam na ně chodíte?
Jednou jsme s Monikou Načevou hráli v Mostě v takovém klubu-hospodě. A Milly mi tam po koncertě zazpívala, připadal jsem si jak na přehrávkách v 80. letech... No, něco „moudrého“ jsem jí k tomu řekl a zmizel. Ale leželo mi to v hlavě a říkal jsem si, že bych ji přece jen mohl doopravdy vyzkoušet. A tak jsem jí poslal nějaké písničky a pozval ji do studia. Ona se to naučila, přijela a bylo to perfektní. A Eliška Dvořáková, na tu jsem dostal tip od Moniky Načevy. Je to takový živel, trošku punkačka...

LN Připadá vám, že je v Česku hodně talentů?
Na to si stačí pustit v televizi nějakou talentovou soutěž, bývá jich tam opravdu hodně. Problém je, že většinou hrozně rychle vyšumí, už nedokážou navázat na to první vzedmutí. Asi nemají zázemí nějakého skladatele a producenta, který by jim pomohl talent rozvinout. Jestli se nemýlím, vlastně jediný, komu se to podařilo, je Aneta Langerová. A přitom je zajímavých a pěkných hlasů spousta.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...