Proč jste se rozhodl upozorňovat hudbou na násilí – a často konkrétně na policejní násilí?
Původně jsem něco takového vůbec neměl v úmyslu. Chtěl jsem se svou kapelou natočit album, které by inspirovalo mladé posluchače k tomu, aby sami také tvořili hudbu. Jenže když jsme si uvědomili, co se v poslední době děje v afroamerické komunitě, nemohli jsme k tomu mlčet. Rozhodli jsme se tedy natočit album věnované této problematice. Jeho vydáním naše angažování neskončilo. Rozhodli jsme se na totéž upozornit i živým albem.
Album Live je zajímavé mimo jiné místy, na nichž jste je natáčel.
Vybrali jsme si pro koncerty tři místa, kde v poslední době došlo k tragickým událostem. Byl to Minneapolis, kde byl zastřelen Philando Castile, Cleveland, kde zastřelili dvanáctiletého Tamira Rice, a Dallas, kde přišlo během služby o život několik policistů. Chtěli jsme se tedy na těchto místech nějakým způsobem občansky angažovat a zároveň vyvolat diskusi o držení střelných zbraní a o násilí.
Myslíte obecně diskusi ve společnosti, nebo i vy jezdíte mezi lidmi a debatujete s nimi?
V Minneapolisu jsme například uspořádali veřejnou diskusi na téma střelné zbraně a násilí. Navštěvujeme školy a apelujeme na to, aby děti dostávaly správné informace, aby se prohloubilo jejich vědomí o této problematice a aby měly možnost změnit své postoje. Zveme mladé lidi na naše zkoušky, promítáme jim videa a diskutujeme s nimi o této problematice. Hovoříme s každým, kdo je ochoten nám naslouchat.
Vedle těchto diskusí a videí je samozřejmě vaším prostředkem hudba. Myslíte si, že se dá instrumentálními skladbami něco změnit?
Ano, myslím, že i samotnou hudbou se dají měnit věci. Když jsme hráli v Clevelandu, přišel za námi jeden člověk a řekl nám: „Během vašeho koncertu jsem si uvědomil, že musím přehodnotit svůj postoj ke střelným zbraním a k násilí.“
Potřebujete o těchto věcech diskutovat i ve vaší kapele E-Collective, nebo v ní máte všichni stejný názor?
Považujeme za nutné diskutovat a tříbit své názory i mezi sebou. Člověk se učí právě diskusí s druhými. Mohou to být tvrdé výměny názorů, ale důležité je, abychom se navzájem respektovali. Obdivuji své spoluhráče za to, že jsou ochotni do toho se mnou jít.
Ve vaší kapele se sešlo pět výrazných hráčů s různou hudební minulostí a preferencemi. Odráží se to nějak například v práci na aranžmá skladeb?
To záleží na každé jednotlivé skladbě. Stane se, že se konkrétní skladba na konci zkoušky úplně změní. Svých spoluhráčů se ptám na jejich názor. A například nejmladší člen skupiny, baskytarista David „DJ“ Ginyard, má obrovské vědomosti o rytmu a harmonii, což je pro mě důležité.
Píšete v současné době nové skladby přímo pro tyto konkrétní hudebníky?
Momentálně to mám nastavené tak, že se snažím psát pro tyto konkrétní hráče. Jsou to všechno výrazné osobnosti a mně se líbí, co do kapely každý z nich přináší.
Jste podepsán také pod hudbou k více než třiceti filmům. V čem je to pro vás jiné, psát pro film a pro svou kapelu?
Při komponování je vždy důležitý smysl a záměr toho, co píšu. Když skládám hudbu pro film, není mým cílem nic jiného než pomoci jinému autorovi vyprávět jeho příběh. Když skládám pro své vlastní album, snažím se něco vyprávět sám. Obsah je tedy velmi důležitý, i když je technika kompozice i aranžmá v obou případech prakticky totožná. Rozdíl je v účelu.
Pokud i skladby na svých albech vnímáte jako příběhy, honí se vám při komponování v hlavě nějaké obrazy, imaginární filmy?
To je různé. Existují momenty, kdy máte v hlavě nějaký obraz, který vás inspiruje a odstartuje tvůrčí proces. Jindy jsou to prostě jen pocity, které se snažím do své hudby dostat. Důležitější než to, co v hlavě vidím nebo jaký mám pocit, je však to, co s ním udělám a jak jej hudbou vyjádřím. O to jde a to se také snažím naučit své studenty.
Předpokládám, že většina vašich posluchačů v brněnském Sono Centru, kde vystoupíte 23. listopadu, nebude znát jména obětí násilí v Minneapolisu ani v Clevelandu. Mluvíte o těchto věcech při koncertech?
Ne, to není naším cílem. Na problematiku násilí upozorňujeme jinými formami: Natáčíme už zmíněná videa, mluvíme s vámi novináři a vy o tom pak píšete. Samozřejmě, že to třeba lehce zmíním, ale jinak se během koncertu snažíme odehrát tolik hudby, kolik je jen možné. Kromě toho jen velmi krátce představím kapelu a řeknu něco málo o skladbách, které hrajeme, ale jinak se opravdu soustředíme výhradně na hudbu samotnou.
