Tlouštík Bubla si jednoho dne v tramvaji vyhlédne hnědou aktovku, protože je pevně přesvědčený, že je plná cenností a vzácných klenotů. Netuší však, že dáma, které aktovku ukradl, je spisovatelka Astrid Lindgrenová. V tašce se nachází blok s příběhem, který se později stal jedním z nejslavnějších.
Lindgrenová začala v roce 1944 sepisovat příběhy o holčičce, které po večerech vyprávěla své dceři Karin. Ta jí také vymyslela jméno Pipi Dlouhá punčocha. Příběh o zrzavé Pipi s velkým sklonem k dobrodružství, která žije bez rodičů ve velké vile se dvěma zvířecími přáteli, raketově odstartoval literární dráhu Lindgrenové a podle mnohých způsobil revoluci v dětské literatuře ve Švédsku.
Mladí čtenáři šíleli z Pipi nadšením, dospělí často pohoršením. Pro děti splňovala sny o tom, že je nikdo nenutí jít brzy do postele nebo jíst neoblíbená jídla, mohla překračovat zákazy, měla zázračné pilulky proti stárnutí, a tak jí bylo pořád devět let a měla se pořád skvěle.
Dalšími hrdiny Lindgrenových knih byli Kalle Blomkvist, Děti z Bullerbynu, Nils Karlsson, Mio, Karkulín, Madynka, Bratři Lví srdce nebo Ronja.
Lindgrenová byla autorkou více než stovky literárních děl, která byla přeložena do 55 jazyků. Vedle knih pro děti, které ji nejvíce proslavily, psala i romány, povídky, divadelní hry, poezii a vydala i několik zpěvníků.
Podle jejích knih byly natočeny čtyři desítky filmů a televizních seriálů. Za svůj dlouhý život (1907 až 2002) byla oceněna desítkami literárních cen.
V roce 1958 jí byla udělena medaile Hanse Christiana Andersena, která je považována za nejvyšší možné ocenění autora dětských knih.