V doprovodu skupiny Collegium Musicum provedou Marián Varga, Pavol Hammel a Radim Hladík jednu z nejzásadnějších desek historie tuzemské rockové hudby doplněnou o skladby z dalších společných alb jako Na II. programe sna nebo Labutie piesne.
Zelená poštaAlbum Zelená pošta bylo natočeno v roce 1972 a dodnes se řadí mezi nejzásadnější alba československé hudební historie. Spolupráce hudebního skladatele Mariána Vargy a zpěváka Pavola Hammela dala vzniknout pěti deskám včetně nejslavnější Zelené pošty. Producentem desky byl baskytarista Collegia Musica Fedor Frešo. Důležitou roli při vzniku desky tehdy hrálo nově vzniklé vydavatelství Opus, nová odnož Supraphonu, a Československý rozhlas, který poskytl pro nahrávání své tehdejší studio v Bratislavě. |
"Varga, Hammel, Hladík a Collegium Musicum desku Zelená pošta od jejího natočení ještě nikdy nezahráli, což z 21. listopadu dělá jednu z hlavních koncertních událostí československé hudební scény druhé poloviny letošního roku," uvedla za pořadatele Marie Jelínková.
Koncertní podoba po 40 letech
S nápadem dát dohromady koncertní projekt Zelená pošta přišel violoncellista Jozef Lupták, který je pořadatelem festivalu komorní hudby Konvergencie.
Ve snaze zabezpečit atraktivní program dostal nápad vytvořit po čtyřiceti letech koncertní podobu písní z nahrávky Zelená pošta.
Kytarista Radim Hladík
"Do studia jsme při nahrávání alba Zelená pošta pozval i hráče na strunné nástroje, dechaře a kytarové sólo ve skladbě Smutná ranná električka si zahrál náš český kamarád Radim Hladík," sdělil legendární hráč na klávesové nástroje Varga. Toto album prý vždy považoval za kompaktní útvar, který mohl být vhodný i pro jeho skupinu Collegium Musicum. V kapele však neměli zpěváka.
