Řeči o vzpouře proti systému si nechme pro squattery z Milady a další idealistické naivky. Stojí za tím mnohem pragmatičtější obdiv k lidem, kteří se nenechali komandovat šéfy a brali si, co chtěli.
Na legendy o Robinu Hoodovi, pirátech nebo Babinském ve 20. století navázaly historky o gangsterech, jichž se vděčně chytil filmový průmysl. V Hollywoodu ve 30. letech vznikaly téměř v reálném čase snímky o tehdejších zločincích – a miliony diváků, kteří za krize třeli bídu s nouzí a nemohli si během prohibice ani zajít na panáka, se v kinech promítaly do psanců, užívajících si v luxusu všech pozemských potěšení.
Americká 30. léta jsou stále dobou gangsterkám zaslíbenou. Tehdy na jihu USA řádili Bonnie a Clyde; když z nich stejnojmenný filmový hit z roku 1967 udělal atraktivní hrdiny, pozůstalí jejich obětí celkem pochopitelně protestovali. Tehdy na středozápadě USA řádil i John Dillinger; ve filmu Veřejní nepřátelé, který u nás má premiéru ve čtvrtek, ho hraje hvězdný Johnny Depp. Pozůstalých po Dillingerových střelách už asi moc nebude – a proti tak romantizujícímu pojetí, jakému je tu podroben, by se jim stejně nechtělo bojovat. Z Dillingera je legenda, zatímco jeho oběti si nikdo nepamatuje. Ano, je to nespravedlivé.
V těchto dnech se začíná natáčet film podle kauzy Jiřího Kajínka – českého vězně-celebrity, jehož doživotní trest mnozí rovněž považují za nespravedlivý. Kajínek má status oběti systému už dávno; jak se k jeho legendě postaví snímek o něm, uvidíme až za dlouho. Teď však začal filmový festival v Karlových Varech. Co se gangsterek týče, představuje vítanou kotvu do reality. Loni uvedl třeba Gomoru, letos má v programu Deník mafiána, dokument obossovi jihoitalské mafie, který si ,,šel sednout‘‘ na půl století. Až Vary skončí, radši se vraťme zase zpátky do práce – a do kin.
