Vlastní ženu zabít nemůžu

Američani chodili na Hostel jako utržení ze řetězu a Eli Roth si mnul ruce, jak mu jeho hororek „za pět padesát“ vynáší. Při natáčení Hostelu II už měl docela jiné podmínky, stále mu ale zůstala podpora Quentina Tarantina i šikovných českých filmařů. Roth natočil víceméně totéž v bleděmodrém, respektive v růžovém. Trojici hlavních hrdinů z „jedničky“ vyměnil za trojici dívek - přijít na to, že ženy jsou v rolích obětí vděčnější než muži, mu nejspíš nedalo velkou práci.

Hodnocení LN: * *

Hostel II (Hostel Part II) USA 2007 Scénář a režie: Eli Roth Kamera: Milan Chadima Hrají: Lauren Germanová, Bijou Phillipsová, Heather Matarazzoová, Roger Burt, Richard Burgi, Věra Jordanová, Milan Kňažko a další Distribuce v ČR: Falcon Premiéra: 12. 7. 2007

Trojice mladých Američanek se nechá v Itálii zlákat k zajížďce do úžasných lázní na Slovensku. Tam je čeká laciný, leč přívětivý hostel (v televizi na recepci tu „tradičně“ dávají Pulp Fiction), a exotický vesnický svátek „dozhinky“. Souběžně se ovšem rozletí do různých koutů světa licitace o tři kousky „k porážce“. Kdo dá víc, bude mít tu čest.

Krom změny pohlaví ústřední trojice se režisér odhodlal ještě k několika „vylepšením“. Především mnohem lépe vyargumentoval pozadí krvavého guláše, který divákům servíruje. Organizace pořádající nechutná jatka má zřetelnější strukturu a její zákazníci nejsou anonymní úchylové, ale úctyhodní otcové rodin, kteří si krvavou terapií léčí své mindráky. „Svou vlastní ženu zabít nemůžu!“ Křičí jeden z nich na oběť, kterou si za těžké peníze koupil v dražbě.

Jde tu i to, jak je kdo schopný brutálního chování, kdo o tom spíš jen raději mluví a kdo v sobě naopak objeví dosud potlačované zvířecí pudy. Krom pevnějšího logického podkladu se zdá Hostel II i o něco lépe natočený než jeho předchůdce. Není to ale zase o tolik, aby to přestal být laciný béčkový horor. Paradoxně se Roth takřka zbavil vděčných erotických motivů (které byly pro lačné americké publikum evidentně jedním z lákadel) a zbylo jen ryzí násilí.

Opět dojde na motorové pily i brusky, zkrátka celou výbavu přičinlivého domácího kutila. Jako bonus dostane krvechtivý divák i jednu koupel a la Bathoryová. Podívaná je to víc než ohavná, byť místy vtipná. Na písně Michala Davida tentokrát nedojde, prostor dostaly slovenské lidovky. I přesto bude mít domácí publikum na rozdíl od amerického víc příležitostí se zasmát. Postará se o to například velmi drsný šéf gangu alias Milan Kňažko, případně ještě drsnější „romská kopaná“.

To, co Roth předvádí v závěru, nejspíš svědčí o tom, že mu Tarantino implantoval své feministické sklony. Eli Roth sice rád tvrdí, že lidi nejvíce děsí to, co nevidí, ale jen tuší. Škoda, že se tím neřídí. Takže místo příjemného pocitu strachu a zděšení se jen zvedá žaludek.