Někde máme místo prstů párky. Ztřeštěné prolínání světů přináší dostatek zábavy

Málem k nepoznání změněná Jamie Lee Curtisová v roli berní úřednice, která tyranizuje rodinku čínských imigrantů. A Michelle Yeohová, hvězda filmu Tygr a drak nebo bondovky Zítřek nikdy neumírá, coby Evelyn Wangová, faktická hlava oné rodiny, momentálně ovšem skoro na dně sil. Její kreativní přístup k daním z provozu prádelny se nesetkal s pochopením, manžel se nezdá být velkou oporou, vzdorovitá dcera má přítelkyni a tetování, a ještě přijel na návštěvu otec z Číny.

V takové situaci se asi člověku může stát, že jej osloví návštěvník z jiného vesmíru a poradí mu, aby si například uprostřed jednání na úřadě přezul levou botu na pravou nohu a naopak. Protože právě vykonáním něčeho zcela nečekaného se lze vymanit ze zákonitostí aktuálního univerza a dostat se do některého z bezpočtu těch paralelních. Ty (jak už dnes, aspoň ve filmech, nikdo nepochybuje) vznikají jako alternativy ke každému našemu rozhodnutí. A kdo je z hlediska multivesmíru obzvlášť cenná bytost? No přece smolař jako Evelyn, který všechna svá významná rozhodnutí pokazil. Protože v jiných vesmírech tím pádem naopak exceluje. Není proto divu, že je právě Evelyn vyzvána, aby se pustila do boje o záchranu všehomíru a utkala se s jeho uchvatitelkou.

Pochopitelně je z toho zejména mnohodimenzionální souboj utahané matky s dospívající dcerou, který nemůže skončit jinak než smířením a přijetím vzájemných odlišností. A zároveň spousta nápaditých kreací, kdy se například v jednom ze světů, kde nebyly vhodné podmínky pro vznik života, spolu dohadují jen dva balvany. (A mají na to dost času, protože celý film trvá více než dvě a čtvrt hodiny). V jiné dimenzi, uvedené variací legendární lidoopí scény z filmu 2001: Vesmírná odysea, kde si v utajení zahrál i tvůrce Daniel Scheinert, mají lidé místo prstů párky a dost jim to komplikuje život.

Ztřeštěné prolínání světů přináší dostatek zábavy a občas i poučení na to, aby divák nemusel litovat, že „konec“ umístěný v průběhu filmu není opravdový. Asi není nutné dopodrobna uhlídat úplně všechny zákruty děje (rozhodně autor tohoto textu netvrdí, že se mu to podařilo), postačí ocenit nadšení, s nímž tvůrci adoptovali svět obývaný obvykle komiksovými superhrdiny a poskytli jej frustrované matce.

Michelle Yeohová ve snímku opravdu září a buď má skutečně podobný smysl pro humor jako Kwan a Scheinert, nebo to výborně hraje. Věrohodnou protivnicí je jí Stephanie Hsuová v roli její dcery Joy a samozřejmě i Jamie Lee Curtisová jako záludná úřednice.

I pokud nebude výsledkem zhlédnutí tohoto filmu nic jiného, než že si někdo z diváků při příštím jednání na úřadě přehodí boty, není to zase tak málo.