Miroslav Petříček naznačuje složitost vztahů mezi různými tvůrčími oblastmi a také možnosti při volbě různých výrazových prostředků. Můžeme na ní sledovat, jakou roli hraje ve vizuálním projevu světlo, jak se doplňují linie s barevnými tóny nebo jak souvisejí prostorové vztahy s působením zvuku.
Dokumentuje, že nemusí být příliš důležité, jaká média umělec volí ke svému vyjádření. Když má co sdělit, vždycky si prostředky najde.
