Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

Za Popradem začíná jiný svět

Kultura

  14:00
PRAHA - Rusín, Rom, svérázný folklorista, Židovka, mladík žijící v přepychu... Každý jiný, všichni ale "made in Šariš". Dokumentarista Marko Škop skládá v dokumentu Iné svety ze životů šesti hrdinů obraz rozmanitosti kraje na východě Slovenska tváří v tvář globalizaci.

Cesta po Šariši foto: archiv režiséraReprofoto

Film, který získal cenu diváků na festivalu v Karlových Varech, vstoupil do českých kin 7. září.

LN Dokument Iné svety ukazuje etnickou a kulturní rozmanitost východoslovenského Šariše. Všichni hrdinové podle vás spadají do kategorie "šaľeni východňari". Co přesně to znamená?
Na to je vícero teorií. Například rusínský karikaturista Fedor Vico říká, že obzvlášť šílení jsou Rusíni, ti mají prý navíc rozum jen do oběda. Ale pojem "šaľeni východňari" je spíš zaběhnutý mimo Šariš. Vznikl z kontaktu východňářů, kteří odešli, s ostatním světem. Vyjadřuje expresivitu a emocionalitu, kterou v sobě mají životaschopní východňáři a se kterou se ti ostatní musí vyrovnat. Na druhé straně, když přijedete na východní Slovensko, hlavně do vesniček pod horami, lidé jsou zádumčiví a uzavření. Ale když chytí slinu, pustí si vás k sobě a rozběhne se to, potom je to skutečně šílené.

V souvislosti s filmem mluvíte o praštěných světech, co tím myslíte?
Kameraman Ján Meliš říká, že když přejede pumpu Esso v Popradu, je v jiném světě. Když se nad tím zamyslím, tak stejně jako má jinou logiku západní svět, tak ji má i svět na východním Slovensku, jen je otočená...

Čím je Šariš pro dokumentaristu přitažlivý?
Pro mě osobně je to rodný kraj, který mám velmi rád a cítím ho v sobě. Každý tam může najít něco jiného, někdo osobitou energii, jiný bizarní paradoxy, další krásnou přírodu.

Jste místní, znáte kraj, znáte i lidi. Přesto, jak obtížné bylo získat si důvěru těch, kteří nakonec ve filmu vystupují?
Pro mě je důvěra základ ve filmu i mimo něj. S každým z těch lidí jsem se mnohokrát setkal ještě před natáčením. Žil jsem s nimi. Věděli, o co mi jde. Takže, když se potom spustila kamera, byli otevření a upřímní a já jsem mohl položit i háklivější otázku nebo posouvat situaci tak, aby reagovali živě bez toho, aby je to položilo. I když jsem se pustil do věcí na hraně, stále jsou lidské.

Natáčel jste i v chudé romské osadě, jak vás přijímali?
Když jsem tam byl podesáté, všichni mě už zdravili a pokřikovali na mě. Ale i když mi několikrát řekli, ty máš Romy rád, ty jsi jako Rom, tak mě brali jako gadža, od kterého je potřeba něco získat. To se mi líbí, jsem gadžo a tak to má být. Každý jsme chválabohu jiný, ale když chceme, tak spolu můžeme metat blesky. Jako to bylo při rapovém videoklipu, který jsme natočili místnímu raperovi Ignácovi.

Všichni protagonisté filmu se sejdou na Šarišském hradě a debatují o tom, jak oni sami sebe vnímají uvnitř rozmanitosti, která v kraji panuje. Jak spolu ve skutečnosti jednotlivé komunity vycházejí? Třeba Rusíni s Romy...
Romové v rusínské obci hovoří i rusínsky. Lidé by mezi sebou často vycházeli mnohem lépe, kdyby do nich nerýpali hloupé ideologie, politici, kteří jsou už tak daleko od nich. I špatná ekonomická situace velmi zhoršovala vztah a předsudky k Romům, kteří kradou, a lidi to samozřejmě zlobí. Vztah k půdě a majetku je na východě silný. Na druhé straně, teď jsem byl na malém folklorním festivalu v jedné vesnici, místní gadžové s místními Romy navzájem žertovali, hráli obě muziky a tancovalo se jako o život.

Klíčovou postavou a největší osobností je ve filmu čtyřiaosmdesátiletý folklorista Ján Lazorík, osobitý filozof rozmanitosti života, velmi vitální a zapálený člověk... Z dokumentu je cítit, že k sobě máte velmi blízký vztah. Znal jste ho už před natáčením, nebo jste na něj narazil během přípravy?
Znám ho od dětství, je to otec mé kmotry. Mám toho výjimečného člověka ve velké úctě. I on mě má rád. Když se loučíme a má dobrou náladu, tak mi s úsměvem poví: "No ta idz mi už v ric a ščešľivo", v překladu asi: "Tak jdi už do řiti a šťastnou cestu."

Iné svety

Filmová mozaika o tom, jak se žije Rusínům, Romům, Židům a Šarišanům pod Východními Karpatami v takzvané globální vesnici 21. století. Režisér snímku Marko Škop (1974) se narodil v Prešově. Absolvoval žurnalistiku na Univerzitě Komenského a VŠMU. Natočil dokumentární filmy pro Slovenskou televizi, televizi Markíza a italskou RAI, spolupracuje s Českou televizí. S produkční podporou ČT vznikl i dokument Iné svety.

Jak jste vybíral zástupce jednotlivých komunit a koho bylo nejobtížnější pro film získat?
Pan Lazorík a Fedor Vico byli jasní favoriti od začátku. Reprezentanty ostatních skupin se zajímavým životním příběhem nebo rozporem jsem hledal delší dobu. Nejdéle jsem hledal vhodné mladé lidi.

Měl jste během natáčení pocit skepse, nevyhnutelného zániku tradic?
Tu jsem měl i před natáčením. Tradiční originalita společenstev zaniká. Ale jde o zajímavého autentického člověka. Hraví a jedineční lidé budou stále.

Jak těžké je na Slovensku natočit dokument?
S dobrou energií mnoha lidí se dá udělat skoro všechno. Film především neustále podporovalo Ministerstvo kultúry SR. Český koproducent Studio Mirage udělal přepis na 35mm kopii. Do filmu v rámci přednákupu licence na vysílání vstoupila i Česká televize.

Autor:

Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!

Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....