Je pár minut před desátou večer a druhý den třetího ročníku přehlídky má na programu projekt Teams. Sean Bowie z Los Angeles dorazil do středních Čech na poslední chvíli, původně tu ani vystupovat neměl. Ovšem přijít o jeho laptopový mix chytré elektroniky, dubstepových rytmů a devadesátkových melodií a vokálů by zatraceně mrzelo. Při jeho subbasových skladbách je však znát limitovaný soundsystém.
Naplno své slabiny zvuk ukazuje až při hřebu pátečního večera - hip-hopovém dýchánku s newyorskými Anti-Pop Consortium. Během své kariéry se díky svěžímu pohledu na rap stihli spojit s takovými vydavatelstvími jako Warp či Big Dada (Ninja Tune). V Česku jsou podruhé, debut si zažili na pražském festivalu Stimul. A kutnohorské publikum pořádně zuří, když rapper M. Sayyid pořád hlásí "Díky, Praho, užijme si spolu páteční večer!"
Kromě několika hitovek ze své poslední desky Fluorescent Black přidávají i nové kousky, ty ale kvůli silným basovým linkám doslova trhají reproduktory. To jsou chvíle, kdy Sayyid exhibuje coby rýmovač bez hudby. Daleko přitažlivější jsou ale minuty, kdy si mozek projektu Earl Blaize pohrává s hudbou. Kravské zvonce, industriální výstřely či ruchy, při nichž praskají ušní bubínky.
A z takových bolehlavů pak kapela za ryku a škubání davu plynule přechází do tradičnějších hip-hopových melodií. Pravidla jsou ale neúprosná, když Anti-Pop Consortium rozjíždějí písničku "za pět dvanáct", pořadatelé je musí utnout. Na vrátnici pivovaru totiž netrpělivě přešlapují strážníci, kteří přišli zkontrolovat, že přesně o půlnoci se dějiště Creepy Teepee přesune do krytého skladu. Anti-Pop Consortium se loučí jen dalším rýmováním bez hudby a déšť nad Kutnou Horou začíná sílit.
Creepy Teepee má před sebou ještě dva nabité dny. I ten jeden večer však ukázal, že atmosférou nemá tenhle malý festival vyplněný elektronikou, složitými kytarami a roztodivnými manýry v Česku konkurenci.
