Úterý 18. ledna 2022, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Znovu objevujeme českou fotografii, říká ředitel veletrhu Paris Photo

Kultura

  7:00
Na čtrnáctém ročníku veletrhu Paris Photo, který proběhl minulý týden v Paříži bodovaly snímky českých autorů. " Vše co je směrem na východ je pro mě zajímavé a podnětné," řekl v rozhovoru LN ředitel veletrhu, Guillaume Piens.

Veletrh Paris Photo: Jirásek - Sleeping with the fish

LN Jak vlastně vznikla myšlenka uspořádat tento mezinárodní veletrh fotografie?
Veletrh založil v roce 1997 holandský nakladatel, Rik Gadella, chtěl zorganizovat akci, kde by se představily galerie z celého světa, které nabízí vintage fotografie z 19. století. a zároveň současnou fotografickou tvorba. Na veletrhu jsou také nakladatelé, protože kniha je zásadní médium pro prezentaci fotografie.

LN Kdo se na veletrhu může prezentovat?
Každý rok máme hlavní sekci, kam se může přihlásit kdokoliv – galerista či nakladatel. Ovšem musí projít výběrem naší umělecké rady. Kromě toho máme vždy tématickou sekci, zaměřenou na autory z určité země, či kontinentu. Letošním tématem je střední a východní Evropa. Pozvali jsme zástupce z Čech, Slovenska, Polska, Maďarska a Slovinska.

Veletrh Paris Photo: ředitel Guillaume Piens

LN Proč jste se si vybrali právě téma střední a východní Evropa?
Musím říct, že téma je vždy kombinací mého osobního vkusu a politiky našeho veletrhu. A proč zrovna Východ? Víte pro mě je Západ vyčerpaným místem. Naopak vše, co je na východ je pro mě zajímavé a podnětné, je to jakési znovuzrození nápadů. Jsou tam neustále témata, která přinášejí něco nového. Předloni jsme představili autory z Japonska, vloni to byl střední východ a letos jsme ještě blíž, ve střední Evropě. Myslím, že to asi není jen můj zájem, i ostatní kulturní instituce vystavují umění ze střední Evropy. Například v roce 2007 byla výstava "Fotografie ve střední Evropě, 1918 _ 1945" v National Gallery ve Washingtonu, v roce 2008 jsme měli poprvé možnost vidět tvorbu českého autora, Miroslava Tichého v Centre Pompidou. Vloni se zde konala další zajímavá výstava, která představila umělce z východu, s názvem "Přísliby minulosti – přerušená historie umění ve východní Evropě", a letos je tu retrospektiva maďarského fotografa Andrého Kertesze.

LN Podle čeho jste české autory vybírali? Mohl se přihlásit úplně každý?
Do tématické části nazvané Statement byl velmi přísný kurátorský výběr. Autory vybírala slovinská kurátorka Nataša Petrešin-Bachelez, která spolupracovala právě na zmíněné výstavě v Centre Pompidou. Vždy se snažíme dokonale zmapovat fotografickou tvorbu v zemi, o kterou máme zájem. Velmi se nám v tom osvědčila spolupráce s kulturními centry. Mají dobré kontakty a znají situaci ve své zemi. Samozřejmě jsme v kontaktu také s odborníky z jednotlivých států.

LN Jak přesně probíhal výběr?
Měli jsme vytipované autory, galeristy a nakladatele, které jsme chtěli osobně pozvat. Na rozdíl od jiných festivalů a veletrhů neděláme výběr umělců na dálku, ale chceme je osobně poznat. Během dvou měsíců jsme navštívili 72 institucí ve střední Evropě. Konkrétně u vás v Čechách to bylo okolo dvaceti setkání. Vždy nám jde o osobní setkání a chceme vidět snímky, které se budou na Paris Photo prezentovat.

LN Letos jsou na Paris Photo dvě české galerie, Leica Gallery Prague a Hunt Kastner. Čím vás zaujaly právě tyto instituce?
Leica Gallery už na Paris Photo dvakrát byla a vždy představuje kvalitní autory, v letošním roce je to především práce Emily Medkové, která byla zatím ve světě téměř neznámá. To se nyní snažíme napravit. Druhou galerii, Hunt Kastner, jsme vybrali kvůli tomu, že pro nás představuje zcela jiný typ instituce. Není to primárně fotografická galerie, mají spíše autory, kteří tvoří s několika rozličnými médii a jedním z nich je právě fotografie. Myslím, že v současné době je to velice časté. Jsou autoři, jako například Alena Kotzmannová, kteří používají několik prostředků – fotografii, video.

LN Oslovili jste ještě další české instituce ke spolupráci?
Ano, v první řadě České centrum v Paříži. Nechtěli jsme jen nějaké formální partnerství, ale aktivní účast. Ředitel Českého centra nám pomohl zorganizovat naší cestu a pobyt v Čechách, dal nám také tipy a kontakty na osobnosti z uměleckého světa. Dalším významným partnerem byl Magistrát hlavního města Praha. Nebýt těchto dvou institucí bylo by pro obě české galerie o dost složitější splnit naše finanční požadavky. Samozřejmě, že akce, které přibližují českou fotografii neprobíhají jen v místě veletrhu v Carrousel du Louvre, ale i v dalších galeriích v Paříži například Ivan Pinkava vystavuje v Galerii Seine 51. Zorganizovali jsme také setkání zástupců světových galerií a muzeí, kteří si prohlédli fotografickou výstavu v Českém centru. Kromě toho jsme připravili pět přednášek o fotografech ze střední Evropy.

LN Říkáte, že máte zájem o tvorbu autorů střední Evropy, jistě by se dalo zorganizovat víc než pět přednášek?
To samozřejmě ano, ale jsme v první řadě komerční veletrh. Rozhodně nejsme fotografický festival ani muzeum, kde lze takové akce očekávat. Jde nám hlavně o možnost představit autory a navázat kontakty, doprovodný program je spíš taková specialitka navíc.

LN Jak byla doposud vnímaná česká fotografie ve Francii?
Myslím, že jsme k sobě měli vždy hodně blízko. Díky Anně Fárové, která byla napůl Francouzka, známe osobnosti jako byl Sudek či Funke. Bohužel máme jen velmi malé povědomí o tom, co se dělo na české scéně po druhé světové válce. Je zde jakési informační vakuum, českou fotografii dnes znovu objevujeme. Například tvorbu Miroslava Tichého jsme mohli poprvé vidět až v roce 2004. Letos se na Paris Photo představuje dvacet autorů ze střední Evropy a šestnáct z nich nebylo doposud nikdy vystaveno ve Francii.

LN Máte vy nějakého favorita mezi českými autory?
Samozřejmě mám rád autory jako je Sudek, Funke, Drtikol. Ti jsou pro mě jednoznačně klasiky české fotografie. V současné době je mi hodně blízká Emila Medková. Je to pro mě velice zajímavý objev. Její životní příběh i tvorba mě fascinují. Ona byla jedním z umělců, kteří po válce žili v Praze bez jakékoliv naděje na to, že budou vystavovat. Fotky Medkové pro mě představují určitou hru symbolů, neustále v nich lze nacházet nové a nové významy. A kdybych měl jmenovat některého ze současných autorů, pak mě zajímá tvorba Aleny Kotzmannové. Líbí se mi její poetický způsob vnímání světa. Je v tom jistá černobílá lyrika, kterou si já spojuji právě se střední Evropou. Kromě toho nemohu opomenout Miroslava Tichého. Je to fascinující osobnost. Naprosto svérázný typ, už jen to jak si vyrábí své fotoaparáty v podstatě na koleně, žije zcela mimo oficiální svět. Však ho vždy na prvního máje zavírali, aby nenarušoval průvody.

LN Letos se na Paris Photo představil černobílý a barevný svět střední Evropy, co chystáte na příští rok?
Tentokrát se vydáme na jih, zaměříme na Afriku a v roce 2012 opět směrem na východ, připravíme přehlídku fotografií z Jižní Koreje.

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Mohlo by vás zajímat