Politický pseudonym, který si dal Vladimir Iljič Uljanov, působí stále zlopověstně. A není divu, jeho zločiny byly reálné a i na poměry své doby strašné. Jeho sochy, portréty i citáty z jeho knih tvořily klíčovou součást nejdříve krvavých a posléze sklerotických diktatur.
Jakou úlevu přinesla před více než třemi dekádami možnost ty sochy strhávat a tomu, kdo na nich byl zobrazen, se posmívat! Jenže jako kdybychom v tom posměchu ustrnuli. Za karikaturou nejsme schopni vidět reálnou historickou a myslitelskou velikost.
Ta je přitom značná, zejména pokud si uvědomíme kontext.
