Donedávna platilo, že pokud chtěl začínající adept literatury vydat sbírku básní, povídek anebo třeba rovnou román, čekala ho trnitá cesta. V první řadě si musel zjistit, jaká nakladatelství vydávají něco podobného, následně ho čekala zkouška odvahy a trpělivosti.
Odvahy v tom, že pokud začínáte a dosud jste nic žádnému nakladatelství neposlal/a, nutně vám chybí autorské sebevědomí, takže i zmáčknutí tlačítka“Odeslat e-mail“ se jeví podobně náročné jako výstup na Mt. Everest. Ani poté ale není vyhráno. Naopak, přijde zkouška ještě těžší: trpělivě čekat, co na to řekne nakladatelský redaktor, odpovědný za výběr nových rukopisů.
Standardní čekací lhůta je ve většině nakladatelství dva až tři měsíce, a pokud se redaktor rozhodne, že vaše dílo není tak geniální, jak se o něm vy sami domníváte, a nepřijme ho, mnohdy neodpoví vůbec. A odmítající redaktor, co by zároveň uděloval užitečnou zpětnou vazbu či rady, v čem by se dalo dotyčné dílko zlepšit, je vzácný asi jako černá labuť.
