Ruská duše je široká a záhadná. Rusko nelze poznat rozumem. Ubírá se osobitou cestou a lze v něj jen věřit. Přičemž Rusové jsou leniví, se sklony ke krajnostem, a existují, jen aby dali světu lekci. Takováto staronová ruská debata o národním charakteru propukla opět v 90. letech 20. století, kdy se pokoušela vysvětlit zvláštnosti ruské verze marxismu, tedy bolševismu.
A především pochopit krach reforem: neschopnost Ruska přijmout západní kapitalismus, občanskou společnost a demokracii. Dnes se podobně naléhavě tážeme, zda a jak ruské specifikum promlouvá do otázek války a míru. A také do krutosti a zločinů na Ukrajině.
