Dne 27. září 1940 byl v Berlíně podepsán tzv. Pakt tří mezi Německem, Itálií a Japonskem, který rozděloval sféry vlivu ve světě. Japonsko uznávalo vedoucí roli Německa a Itálie při zavádění nového pořádku v Evropě, Německo a Itálie zase uznávaly vedoucí roli Japonska při zavádění nového pořádku ve východoasijském prostoru. Podle článku 5 pakt neměl vliv na politické vztahy, které Německo, Itálie a Japonsko měly k SSSR. Tak vznikla „osa“ Berlín–Řím–Tokio. Šlo nyní o to, zda se jako čtvrtá mocnost připojí i SSSR.
Jenže už v létě 1940 začalo být zřejmé, že sovětské a německé zájmy se začínají křížit. S přicházejícím podzimem byly rozpory stále zřetelnější, třeba když se Finsko ve snaze získat zpět území ztracená v zimní válce začalo sbližovat s Německem.
12. září 1940 byla mezi Finskem a Německem podepsána tajná dohoda o vojenské spolupráci a dodávkách německých zbraní Finsku. Její součástí bylo, že v případě války mělo Finsko povolit tranzit německých vojsk přes své území. Do Finska byl hned poslán menší vojenský kontingent. Zájmy Německa a SSSR se křížily rovněž na Balkáně, kde se obě mocnosti snažily získat pozice v Bulharsku a v Jugoslávii.
