Ukrajinská kultura a národní mytologie jsou směsí vlivů Západu i Východu, odkazují na Kyjevskou Rus i na stepní piráty, říká ukrajinský historik působící na Harvardově univerzitě Serhij Plochij.
Dlouho a úspěšně budovali svůj národní projekt, a navíc vyvinuli typ vlastenectví, který nezávisí na jazyce. Podle něj tohle ruský prezident Vladimir Putin nepochopil a stal se obětí staré propagandy pocházející z představy Ukrajiny jako kolébky Ruska. Plochého kniha o historii Ukrajiny Brány Evropy nedávno vyšla v češtině.
Lidovky.cz: Jak byste definoval Ukrajinu a kde vlastně jsou historické hranice Ukrajiny?
Ukrajina je nezávislý stát a Ukrajinci jsou nezávislý národ, který se zrodil v průběhu 20. století. Stejně jako většina východoevropských států vznikla i Ukrajina v důsledku rozpadu impérií. Na Ukrajině je ale možná trochu unikátní fakt, že ve srovnání s mnoha jinými východoevropskými státy vznikla rozpadem hned dvou říší, ruské a rakousko-uherské, přičemž ruská říše měla navíc své pokračování v podobě Sovětského svazu. Ukrajina jako národní stát tak měla cestu k nezávislosti možná delší než ostatní, a jak víme ze současné války, také těžší než jiné východoevropské státy. Ve srovnání s některými z nich je Ukrajina zároveň spíše více západní, ale i více východní stát.
Kolik je 500 miliard dolarů. Dává Západ na pomoc Ukrajině moc nebo málo? |
Lidovky.cz: Je tedy Ukrajina něčím mezi Západem a Východem? Kulturní umístění Ukrajiny je totiž dost těžké, když na ukrajinském území proběhla renesance jako v Evropě, ale neproběhla v Rusku, ale zároveň na druhou stranu na Ukrajině dominovala pravoslavná církev a východní typ písma, nikoli západní latinka.
Ukrajina je unikání a historicky vzešla z reálné interakce řady kultur. Tou první byla usedlá kultura, druhou kultura kočovných skupin. Skutečným příběhem Ukrajiny je přesun usedlého obyvatelstva do této oblasti. Z toho vznikli kozáci. No a pak je tu nejasná hranice mezi východním a západním křesťanstvím: vidíme, že renesance a reformace ovlivnily Ukrajinu zejména v západní části země, což vyvolalo reakci východní křesťanské kultury, která vytvořila kulturu, jež spojovala prvky východního a západního křesťanství. Jedním z institucionálních příkladů tohoto „sňatku“ je ukrajinská řeckokatolická církev, které je sice pod jurisdikcí Říma, ale ve svém jádru má východní křesťanský ritus.
Kozáctví a řeckokatolická církev jsou dvě instituce, které na Ukrajině zjednodušily spojení různých kultur a tradic. Začátek cesty k ukrajinské státnosti je ovšem příběhem o integraci kočovné jižní kultury a kulturní interakci s evropským Západem.
