Na otázku, proč tomu tak je, odpovídá pohled na výrobce této „on-line“ střílečky. Není to žádná softwarová firma, ale samotná armáda Spojených států amerických. Jejím účelem tedy není vytvořit zisk, ale naopak získat nové adepty pro službu v armádě.
Že to nebude žádný med, se přesvědčíte hned na začátku. Po nezbytné registraci ne nepřesunete hned na virtuální bojiště, ale naopak musíte projít tréninkem. Nad vámi stojí nějaký divný chlap v klobouku a co si nesrozumitelně křičí. I když anglicky zhruba umíte, nerozumíte mu ani slovo, a tak se pouze intuitivně snažíte plnit jeho pokyny. Zde může nastat první zádrhel: je totiž vyžadována absolutní poslušnost, ten správný vojenský dril, a každé provinění se nějakým způsobem trestá.
Dále pak je vyžadována i jistá dovednost. Nejde třeba jen o to přijít na střelnici a tak nějak zasáhnout terč, ale musíte mít jisté procento správných zásahů. Zbraně budou vaší snaze poněkud vzdorovat, a tak nezbývá než se cvičit, cvičit a cvičit. Pokud vytrváte a budete úspěšní, můžete se posléze zapojit do on-line soubojů. Ty se rovněž v mnoha aspektech liší od běžných stříleček, přesně v duchu „armádní filozofie“.
Kromě zajímavého herního projektu tak před sebou máme i zajímavý společenský fenomén: americká armáda, byť bychom ji mohli považovat za zkostnatělou státní instituci, dobře pochopila, jakou sílu mají počítačové hry. Vytrvale se jim nedostává vojáků a výcvik nových zabere nějaký ten čas. Je však rozhodně jednodušší učit někoho něco, co už někdy dělal, byť pouze virtuálně. Geniální nebo naprosto zvrácené?