Její buňky běžně dosahují velikosti deseti milimetrů. Ty opravdu dobře živené mohou mít i dvacet. Mikrobiologové objevili T. magnificu teprve v roce 2022. O jejím životě se toho zatím ví jen málo. Minulý týden však publikoval tým Esther R. Angertové z Cornellovy univerzity v časopise PNAS důkladnou studii jiné obří bakterie.
Patří do rodu Epulopiscium, který dlouho držel velikostní prvenství. Buňky Epulopiscií dorůstají délky až okolo šesti set mikrometrů, tedy 0,6 milimetru. Dají se proto zahlédnout bez mikroskopu. Jejich objem je ve srovnání s obyčejnou E. coli přibližně milionkrát větší.
Slovo Epulopiscium je složenina výrazů epulo a piscium. První znamená účastníka hostiny. Druhé značí rybu. Epulopiscia totiž žijí ve střevech ryby bodloka temného.
Vnitřek planety se kymácí, odchylka je 0,17 stupně. S rotací Země je to asi jinak, než jsme si mysleli |
Bakterie, které zkoumal tým Esther R. Angertové, pocházely z útrob bodloka chyceného poblíž ostrova Lizard ve Velkém bariérovém útesu. Jejich průzkum ukázal, že jde o dosud neznámý druh. Vědci ho pojmenovali Epulopiscium viviparus.
Druhové jméno znamená živorodé. Epulopiscia mají totiž velice zvláštní způsob rozmnožování. Jejich buňky nevznikají dělením, jak je zvykem mezi slušnými bakteriemi. Rostou uvnitř mateřské buňky, která se nakonec rozpadne a uvolní do světa několik nových kompletních bakterií.
Genom E. viviparus má přibližně 3,2 milionu písmen. Obsahuje 2635 genů. Je tedy přibližně tisíckrát kratší než náš vlastní, který má asi 3,1 až miliardy písmen a obsahuje 18 až 25 tisíc genů. Kompletní dědičná informace E. viviparus je ale kupodivu kratší než genom E. coli. Ta má (podle konkrétního kmene) zhruba 4,6 milionu písmen. Obsahuje asi 4300 jednotlivých genů.
