Při opylení rostlin sehrává významnou roli nejen včela medonosná, ale také její početné volně žijící příbuzenstvo čítající na dvacet tisíc druhů. Různé druhy samotářských včel, čmeláků, stepnic, medonosek, pelonosek, zdobenek a dalších opylovačů z řad blanokřídlého hmyzu svou činností významně přispívá k úrodě 85 procent zemědělských plodin využívaných pro produkci potravin. Plodin, které jsou závislé na opylení hmyzem, pěstují zemědělci čím dál tím víc, a „poptávka“ po opylení proto raketově roste. „Nabídka“ ze strany hmyzu tomuto tempu z mnoha důvodů nestačí.
Masivní úhyny včelstev? Nepřiznají to, ale je to hlavně vina samotných včelařů, míní jejich svaz |
Chovy včely medonosné ničí cizopasný roztoč Varroa destructor. Ten navíc roznáší infekční choroby, které pak chovy včel dál decimují. Včely trpí také znečištěním životního prostředí. O tom, jak se vede tisícům druhů volně žijících hmyzích opylovačů, víme mnohem méně. O nápravu se pokusili argentinští vědci Eduardo Zattara a Marcelo Aizen z Národní univerzity Comahue v Bariloche.
Provedli globální inventuru volně žijících blanokřídlých opylovačů a ve studii publikované ve vědeckém časopise One Earth došli k závěru, že v posledních desetiletích mizí tento hmyz ze světa alarmujícím tempem. Tradiční výzkum změn v četnosti různých druhů se opírá o dlouhodobá systematická sledování. Ta se ale dají provádět jen na omezeném území a často jsou zaměřena jen na úzký výsek z celkové druhové škály.
Velká databáze
Zattara a Aizén se proto rozhodli využít údaje z databáze Global Biodiversity Information Facility. Nacházejí se v ní data o nových přírůstcích v muzejních sbírkách nebo o pozorování nejrůznějších organismů za více než sto let. Přispívají do ní nejen významná světová muzea, ale třeba i jednotliví privátní sběratelé.
Ačkoli se do databáze rok co rok ukládá stále více údajů, spektrum druhů, kterých se tato data týkají, se v poslední době citelně zužuje. V období mezi roky 2006 a 2015 klesl počet druhů včel, jichž se týkaly nové záznamy v databázi Global Biodiversity Information Facility, o celou čtvrtinu. Zattara a Aizén si dali velkou práci s pátráním po příčinách tohoto úbytku. Propad není rozhodně vyvolán tím, že by se vědci o včely méně zajímali. To dokládá nárůst absolutního počtu záznamů.
Biologové: Vymírají nejen včely
Profesionální i amatérští entomologové se o včely zajímají více než dříve. Setkávají se ale se stále prořídlejším spektrem včelích druhů. Sestupný trend začal být patrný už v 90. letech minulého století a neustále zesiluje. Včely doplácejí na tři globální trendy.
Zanedbaná ochrana
Tím prvním jsou člověkem způsobené změny krajiny, kde nenarušená příroda ustupuje zemědělství, městské zástavbě, těžbě surovin či nově budovaným komunikacím. Včely tak přicházejí o prostředí, v němž dokážou přežít.
Druhou metlu představují nejrůznější „vetřelci“. Můžou to být invazní druhy rostlin, které vytlačí původní flóru a připraví tak včely o potravu. Jako invazní druh se ale může chovat i včela medonosná. V oblastech, kde není doma a kam ji člověk dovezl, mohou domácí včely medonosné vytlačovat původní druhy hmyzích opylovačů i z planě rostoucích rostlin.
Na včely také tvrdě dopadají změny klimatu. Řada druhů volně žijících včel má životní cyklus pevně svázaný s vegetační sezonou. Jakýkoli posun v nástupu kvetení pak pro ně znamená fatální komplikaci. V době, kdy včely potřebují nejvíce potravy pro odchov potomstva, trpí hladem.
Podle Eduarda Zattary si lidstvo zoufalou situaci včel zatím plně neuvědomuje a ochranu volně žijících hmyzích opylovačů trestuhodně zanedbává. „Musíme si uvědomit, že když hovoříme o včelách, mluvíme o dvaceti tisících druhů hmyzu. Nikoli jen o včele medonosné,“ varuje Zattara v rozhovoru pro časopis The Scientist.
Většina akcí vedených pod heslem „Zachraňme včely!“ podle něj cílila na chovy včely medonosné. „To je, jako kdybyste vyhlásili, že budete chránit druhovou pestrost ptactva, a potom jste se to pokusili realizovat podporou chovu drůbeže,“ vysvětluje entomolog.
