Ještě před patnácti lety přicházeli výzkumníci ze Státního zdravotního ústavu a Univerzity Karlovy s ohromujícími čísly. České děti rostly „jako z vody“. Poslední celostátní měření tehdy ukázalo, že od roku 1896 do roku 2001 čtrnáctiletí chlapci průměrně vyrostli o 21 centimetrů, dívky měřily o 17 centimetrů víc než děvčata z konce 19. století. Stejně jako výsledné míry byla pro antropology i lékaře zajímavá otázka, jak dlouho ještě bude růst českých dětí pokračovat. A právě nyní dostávají odpověď: v posledních letech se zastavil. Ba co víc, vše nasvědčuje tomu, že se průměrná výška člověka opět snižuje. Zdá se, že na vině je zejména špatná strava. To se potvrdilo už několikrát v historii.
Evropští trpaslíci
V 19. století byli nejvyššími národy světa Američané a Australané. Zatímco průměrný americký rekrut dosahoval kolem roku 1850 výšky 172 centimetrů, jeho německý, francouzský či rakouský kolega měřil jen kolem 165 centimetrů. „Evropané začali své zámořské soukmenovce mocně dohánět teprve v průběhu 20. století,“ srovnává Pavel Grasgruber, který se pod hlavičkou Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity zabývá antropometrickými výzkumy mládeže.
U českých mladíků ukazují nejaktuálnější regionální výzkumy na výšku cca 181 cm. Na momentálně nejvyšší Nizozemce (183,8 cm) jim schází téměř tři centimetry. Druzí jsou Černohorci (183,2 cm), o třetí místo se dělí Islanďané (181,8 cm) s obyvateli Bosny a Hercegoviny (cca 182 cm).
Posledně jmenované mladé muže společně s Černohorci Pavel Grasgruber nedávno měřil, když se účastnil výzkumu ve spolupráci s univerzitou v Černé Hoře na území Dinárských hor na severozápadě Balkánského poloostrova. Na tomto regionu jej láká fakt, že tam zřejmě žijí geneticky „nejčistší“ potomci lovců mamutů z tzv. gravettské kultury (tvůrci známé Věstonické venuše), kteří mají možná vůbec největší potenciál pro tělesný vzrůst na celém světě.
Geny naši výšku předurčují z 80 procent a odráží se v ní například to, na co se naše tělo muselo v průběhu vývoje adaptovat.