Přesné složení léčebné látky ovšem zůstává zahaleno tajemstvím. Firma z obavy před konkurencí odmítá prozradit jakékoliv podrobnosti. Pokud by se jí vývoj podařil, byla by první společností, která vyvine očkovací látku proti evropské formě boreliózy.
Zatím je jisté, že je předčasné hovořit o dokončení vývoje. „Přesnější by bylo říct, že vakcínu vyvíjíme,“ řekl LN ředitel firmy Libor Bittner. „Vyvinuli jsme prototyp vakcíny. Jsme jen na půli cesty,“ hodnotí Libor Bittner. Vakcína má za sebou pět let vývoje, nyní prý probíhají zkoušky ve firmě a na pracovišti v Německu, které s Biovetou pravidelně na zkouškách vakcín spolupracuje. Teprve po základních testech prototyp nastoupí do schvalovacího procesu.
Lidská medicína by tak mohla „dohnat“ veterinární péči: zvířecí očkovací látka už k dispozici je.
Vývoj lidské vakcíny čekal až do chvíle, kdy se Bioveta rozhodla vyvinout novou generaci preparátu pro zvířata. Jde o tzv. rekombinantní vakcínu. Libor Bittner vysvětluje: „Tato očkovací látka nepoužívá oslabenou verzi celého viru nebo bakterie. Místo toho obsahuje jen část patogenu, který vyvolává reakci imunitního systému.“
A když firma měla pracovat na rekombinantní vakcíně pro psy, „řekli jsme si, proč by nemohla fungovat i na lidech,“ vzpomíná Libor Bittner.
Základem rekombinantních vakcín je obvykle nějaká pro daný virus či bakterii typická bílkovina patogenu. Co je ale přesně základem vakcíny z Biovety, odmítá Libor Bittner upřesnit. „To bychom mohli konkurenci prozradit něco, co jsme zkoumali pět let.“
Podle jeho odhadu si na zavedení nové zvířecí vakcíny pro psy, kočky a (možná s menším zpožděním) koně, budeme muset počkat ještě dva až tři roky. Schválení lidské vakcíny je nejméně pět let daleko. „Zvířecí preparát budeme vyvíjet vlastními silami, na humánní vakcínu si musíme najít partnera,“ řekl Bittner. „Je to náš první velký projekt v oblasti lidských vakcín.“ Pokud by byla vakcína Biovety úspěšná, byla by první svého druhu na světě. Ale úplné prvenství jí nepatří. V letech 1998 až 2002 byla v USA dostupná vakcína proti tamnímu patogenu Borrelia burgdorferi. Po několika letech však byla stažena. Později se zjistilo, že u pacientů s jistou genetickou predispozicí vyvolávala nežádoucí reakci.
V Evropě a Asii boreliózu způsobují jiné typy bakterií kmene Borrelia. I když je onemocnění smrtelné jen výjimečně, pro pacienta je velmi nepříjemné a omezující.
Počet napadených v Čechách stále roste. V předminulém roce onemocnělo už více než čtyři tisíce lidí.
Zatím je jisté, že je předčasné hovořit o dokončení vývoje. „Přesnější by bylo říct, že vakcínu vyvíjíme,“ řekl LN ředitel firmy Libor Bittner. „Vyvinuli jsme prototyp vakcíny. Jsme jen na půli cesty,“ hodnotí Libor Bittner. Vakcína má za sebou pět let vývoje, nyní prý probíhají zkoušky ve firmě a na pracovišti v Německu, které s Biovetou pravidelně na zkouškách vakcín spolupracuje. Teprve po základních testech prototyp nastoupí do schvalovacího procesu.
Lidská medicína by tak mohla „dohnat“ veterinární péči: zvířecí očkovací látka už k dispozici je.
Vývoj lidské vakcíny čekal až do chvíle, kdy se Bioveta rozhodla vyvinout novou generaci preparátu pro zvířata. Jde o tzv. rekombinantní vakcínu. Libor Bittner vysvětluje: „Tato očkovací látka nepoužívá oslabenou verzi celého viru nebo bakterie. Místo toho obsahuje jen část patogenu, který vyvolává reakci imunitního systému.“
A když firma měla pracovat na rekombinantní vakcíně pro psy, „řekli jsme si, proč by nemohla fungovat i na lidech,“ vzpomíná Libor Bittner.
Základem rekombinantních vakcín je obvykle nějaká pro daný virus či bakterii typická bílkovina patogenu. Co je ale přesně základem vakcíny z Biovety, odmítá Libor Bittner upřesnit. „To bychom mohli konkurenci prozradit něco, co jsme zkoumali pět let.“
Podle jeho odhadu si na zavedení nové zvířecí vakcíny pro psy, kočky a (možná s menším zpožděním) koně, budeme muset počkat ještě dva až tři roky. Schválení lidské vakcíny je nejméně pět let daleko. „Zvířecí preparát budeme vyvíjet vlastními silami, na humánní vakcínu si musíme najít partnera,“ řekl Bittner. „Je to náš první velký projekt v oblasti lidských vakcín.“ Pokud by byla vakcína Biovety úspěšná, byla by první svého druhu na světě. Ale úplné prvenství jí nepatří. V letech 1998 až 2002 byla v USA dostupná vakcína proti tamnímu patogenu Borrelia burgdorferi. Po několika letech však byla stažena. Později se zjistilo, že u pacientů s jistou genetickou predispozicí vyvolávala nežádoucí reakci.
V Evropě a Asii boreliózu způsobují jiné typy bakterií kmene Borrelia. I když je onemocnění smrtelné jen výjimečně, pro pacienta je velmi nepříjemné a omezující.
Počet napadených v Čechách stále roste. V předminulém roce onemocnělo už více než čtyři tisíce lidí.
