Není ale důvod otevírat „bublinky“: oxidu uhličitého nebylo nikdy více než dnes.
Vzduch od ledu
Zachycené vzorky vzduchu pocházejí z vrtu EPICA Dome C (Concordia) na východoantarktickém ledovci. Jejich rozbor provedly dva týmy badatelů ze Švýcarska, Francie a Německa.
Hlavní postavou obou skupin, které své výsledky zveřejnily v časopise Science, byl Thomas Stocker z Bernské univerzity.
| Vypočítejte si příští dobu ledovou |
|
Cyklus dob ledových je nyní dlouhý asi 100 tisíc let. Nejprve se 80 tisíc let ochlazuje, ovšem s výraznými výkyvy. Poté nastoupí 10 tisíc let dlouhé vyvrcholení nízkých teplot, takzvané glaciální maximum. Poslední nastalo před asi 21 tisíci let. |
Nejdůležitějším zjištěním je fakt, že současný - stále rostoucí -obsah klíčového skleníkového plynu, oxidu uhličitého, který je na úrovni 380 objemových milióntin atmosféry, o 27 procent přesahuje druhou nejvyšší hodnotu za sledované období delší než půl miliónu let.
Oxidu uhličitého navíc ve srovnání s „přirozeným“ vývojem klimatického cyklu v současnosti přibývá mimořádně rychle. Obsah oxidu uhličitého se v posledních padesáti letech zvyšuje přibližně dvěstěkrát rychleji než kdykoliv jindy přeed nástupem průmyslové revoluce.
Skleníkové plyny skutečně
„přitápějí“ Záznamy z EPICY Dome C potvrzují roli „skleníkových“ plynů ve vývoji klimatu.
Obsahují vzorky z období, kdy doby meziledové nebyly tak teplé jako a nyní a trvaly déle. V té době byly vzdušné obsahy oxidu uhličitého a metanu nižší.
Reakce klimatu na skleníkové plyny se zjevně nemění. Nové údaje využije i prognóza naší doby meziledové, která trvá již přes 10 tisíc let, déle než dvě přecházející. Mohla by nám však vydržet ještě alespoň jednou tak dlouho.
Vrt na EPICA Dome C totiž pokrývá jinou zvlášť dlouhou dobu meziledovou, nazývanou MIS 11. Ta nastala před zhruba 400 tisíci lety a trvala 30 tisíc let. Tu částečně zachytil starší vrt ze stanice Vostok. Ale z něj získané vzorky nebyly příliš dobré.
Podoba naší doby meziledové a dlouhé MIS 11 vyplývá ze stejné konfigurace prvků ve Sluneční soustavě: tedy pohybu Země kolem Slunce, sklonu její osy atp.
Změny klimatu nejsou výjimečné
Nové výsledky odhalily výrazné přirozené výkyvy obsahu skleníkových plynů. To odporuje názoru, že lidé ovlivnili klimatický systém již ve starší době mýcením lesů a pěstováním některých plodin, zejména rýže, protože rýžoviště uvolňují metan.
Na druhé straně to podporuje závěr o běžném výskytu prudkých přirozených klimatických změn, natolik rychlých, že významně ovlivňují lidskou společnost.
