Stavebně šlo o mastabu. Slovo pochází z arabského výrazu pro lavici. Hrobky tohoto typu mají tvar komolého čtyřbokého jehlanu.
Ptahšepsesovu hrobku už jednou před zhruba 160 lety objevil francouzský archeolog Auguste Mariette. Vyzvedl z ní nepravé dveře a překlad původně umístěný nad vchodem do zádušní kaple. Krátce nato však mastabu zavál písek.
Dveře a překlad skončily v Britském muzeu. Hrobka zůstala zasypaná až do roku 2022, kdy se ji povedlo najít znovu. Egyptologové ji napřed důkladně změřili. Nadzemní část stavby je dlouhá 42 metrů a široká 22 metrů, na výšku má přes čtyři metry.
Badatelé zasvětili jejímu průzkumu archeologickou sezonu 2022. Uvnitř našli zádušní kapli, dvě místnosti vyhrazené pro sochy majitele a dlouhou chodbu. V kapli se dochovala malovaná výzdoba. Další rok pronikli egyptologové do podzemní pohřební komory.
Záhy vyšlo najevo, že byla vykradena už ve starověku. Navzdory tomu objevili výzkumníci v Ptahšepsesově pohřební komoře částečně otevřený sarkofág s úředníkovou mumií. Kromě něj našli ještě zbytky pohřebních darů, nádob na vnitřní orgány zesnulého a vůbec poprvé v historii i mumifikované ryby.
Ptahšepses žil na přelomu 24. a 25. století př. n. l. Na nepravých dveřích, které z hrobky vyzvedl Auguste Mariette, se dá rozluštit hodnostářův životopis. Podle něj se oženil s dcerou faraona Userkafa, princeznou Chamaat. Stal se tak prvním známým úředníkem nekrálovského původu v egyptské historii, kterému se dostalo výsady vzít si dceru faraona.
Překlad vchodu do kaple zase obsahuje odkaz na jeden z nejstarších dokladů kultu boha Usíra. Ten měl na starosti plodnost a úrodu. Zároveň vládl i podsvětí. Předsedal soudu, který vážil duše zesnulých.
Znovuobjevení Ptahšepsesovy hrobky v Sakkáře
Česká expedice pracující v archeologické oblasti mezi pyramidovými poli v Abúsíru a Sakkáře učinila vzácný objev. Během výzkumných sezón 2022 a 2023 lokalizovala a prozkoumala ztracenou hrobku, která patřila vysokému úředníkovi Ptahšepsesovi žijícímu v období 25. a 24. století př. n. l. Tuto mastabu částečně odhalil již francouzský archeolog Auguste Mariette před téměř 160 lety. Mariette z Ptahšepsesovy kultovní kaple vyzvedl je...ho monumentální nepravé dveře a překlad původně umístěný nad vchodem do kultovní kaple. Poté hrobka znovu zmizela pod nánosy písku Západní pouště.
Tyto dvě mimořádné památky jsou dnes vystaveny v Britském muzeu. Nepravé dveře obsahují rozsáhlý a unikátní životopis Ptahšepsesovy úřednické kariéry. Vypráví o jeho vzdělání na dvoře posledního gízského vládce Menkaurea a o jeho sňatku s Userkafovou dcerou, princeznou Chamaat. Userkaf byl zakladatelem páté dynastie slunečních králů. Už tato zmínka naznačuje, že Ptahšepses je prvním známým úředníkem nekrálovského původu v egyptské historii, kterému se dostalo výsady oženit se s královskou dcerou. Na překladu je navíc odkaz na jeden z nejstarších dokladů kultu boha Usíra. A to činí úředníka Ptahšepsese ještě výjimečnějším, protože právě jemu lze připsat myšlenku zavedení slavného boha egyptského posmrtného života do egyptského panteonu.
Samotnou hrobku lze datovat do doby vlády Niuserrea. Vzhledem k Ptahšepsesovu politickému, historickému a náboženskému významu se tak hrobka stává jedním z nejpozoruhodnějších objevů egyptské archeologie za poslední dobu. Představuje také velmi důležitý chybějící článek mezi relativně malými mastabami s jedinou kultovní kaplí a rozsáhlými rodinnými hrobkami, jako je sousední Tijova hrobka postavená zhruba ve stejné době.
V průběhu vykopávek byla plně odhalena a zdokumentována rozsáhlá, 42 m dlouhá a 22 m široká nadzemní část mastaby. Ta zahrnovala poměrně dobře zachovanou kapli s malovanou výzdobou ve vchodu, dva serdaby (místnosti pro sochy majitele) a dlouhou přístupovou chodbu. Mastaba je skutečně monumentální, dosahuje ještě dnes výšky více než 4 metry.
Během druhé archeologické sezóny na jaře 2023 byla prozkoumána vlastní pohřební komora. Vcházelo se do ní zalomenou sestupnou chodbou vedoucí ke vchodu s obrovským vápencovým blokovacím kamenem na původním místě.
Samotná pohřební komora byla již ve starověku vykradena, ale stále se v ní nacházely části původní pohřební výbavy včetně keramiky, zbytků votivních darů, kanopických nádob a mumifikované ryby (první doklad svého druhu). V částečně otevřeném sarkofágu byla kompletní mumie hodnostáře, který stále ležel na zádech.
Po prozkoumání mumie egyptskými antropology lze říci, že mumie poskytuje nové důležité údaje o vývoji mumifikace v období pyramid Staré říše. V neposlední řadě výsledky analýzy mumie potvrzují poměrně vysoký věk předpokládaný u Ptahšepsese na základě jeho životopisu na nepravých dveřích. Podle něj žil v době vlády šesti králů pozdní 4. a 5. dynastie: Menkaurea, Šepseskafa, Userkafa, Sahurea, Neferirkarea a Niuserrea. A ve skutečnosti podle antropologů muž v sarkofágu zemřel ve věku nejméně 65 let.
„Bylo to náročné pátrání trvající několik let. K znovuobjevení hrobky Ptahšepsese v roce 2022 vedlo detailní satelitní snímkování oblasti a studium starých map. Byla tak znovuobjevena hrobka muže, který změnil běh egyptských dějin a která představuje jeden z největších objevů expedice v poslední době. Výzkum stále pokračuje a je pravděpodobné, že dojde k dalším objevům vrhajícím nové světlo na jeho rodinu a dobu“, říká Miroslav Bárta, vedoucí výzkumů v Abúsíru.
Výzkum byl podporován grantem American Research Center in Egypt.
25. září 2023 v 8:38, příspěvek archivován: 5. října 2023 v 20:00