Studia na lékařské fakultě jsem končil roku 1993. již o rok dříve jsme o vztahu délky života a počtu tepů hovořili (s porodníkem prof. Doležalem). Nejsem si tedy jist, od koho skutečně tato myšlenka pochází.
PS ....... BIOLOGIE SE SVÉHO EINSTEINA JEŠTĚ NEDOČKALA
Jak je velká želva? Jak je velký papoušek? Nějak mi ta jeho teorie připadá přitažená za vlasy...
Nejde o velikost jedince, nýbrž o rychlost metabolismu. Příměr s velikostí nebyl asi zcela na místě, i když je pravda, že menší živočichové mají obvykle rychlejší metabolismus. Uvidíme, kam se hypotéza posune ...
"... alchymická praxe pravděpodobně představuje bránu k vědění mnohem ušlechtilejšímu..."
Jestliže pes mnohem rychleji dýchá, než člověk, jeho srdce rychleji bije, zdálo by se, že také bude rychleji opotřeben. Zajímavé by bylo, jak rychle bije srdce těch stoletých, co je na nich jinak, než u těch 60 letých kmetů.
Než ale vyslovíme příliš rychle svůj úsudek, přečtěme si Kantovu knihu o zdravém selském rozumu, ten nás někdy také pěkně vypeče!
nuž vidím, že Immanuel ti nedává spát, a to je dobře
srdce stoletých by mělo bíti cca stejně jako u šedesátníků, parametry převodního systému se již neměmí. Samozřejmě rozdíl lze spatřovat v akci sdeční plodu, novorozenců, dětí... a patologiích
V podobném duchu psal už Steven Jay Gould, asi tak o jednu generaci dřív.