Gen věčného mládí zvaný nanog

To se odráží i v jeho jménu, které je odvozeno z keltského názvu mytické země věčného mládí Tír na nÓg.

Gen nanog si počíná obzvláště čile v tzv. embryonálních kmenových buňkách. Ty lze vypěstovat v laboratorních podmínkách z „velmi mladých“, tedy časných zárodků. Na změnu podmínek v laboratoři reagují specializací na nejrůznější buněčné typy, od neuronů přes krvinky až po buňky srdečního svalu. Lékaři k nim proto upínají velké naděje při léčbě řady závažných onemocnění, např. Parkinsonovy choroby nebo cukrovky.

Ale při tomto procesu dojde ke zničení zárodku. A to někteří lidé chápou jako vraždu. Vědci proto hledají náhradní zdroje embryonálních kmenových buněk. Jednu z možností představuje zvýšení aktivity genu nanog v buňkách odebraných z dospělého těla.

Ossianův sen v genetice

Nejslavnějším příběhem staroirského hrdiny Ossiana (Oisín) je jeho pobyt v Tir na nÓg, „zemi mladých“, kam jej pozvala zamilovaná víla. Výlet do pohádky skončí katastrofou, hrdina po návratu zestárne hrdiny o několik set let. Genetici jsou ovšem nepoučitelní: podle legendární země pojmenovali gen Nanog. Ten, jak dokládají nové pokusy, podporuje v laboratoři růst embryonálních kmenových buněk, představujících velkou nadějí medicíny. Práce s nimi je zatím jen velmi obtížná. Zvládnou ho jen nejlepší laboratoře, a procento neúspěchů je obrovské. Poznání významu genu Nanog je důležitým krokem na cestě k jeho zvládnutí tvorby kmenových buněk ve větším měřítku. Snad genetikům jejich výlet do země ne-země přinese více štěstí než Ossianovi.

Vědci z týmu Austina Smithe dodali do myších buněk předurčených ve vývoj v nervové buňky vydatnou porci nanogu tím, že tyto buňky spojili s embryonálními kmenovými buňkami. Vznikl tak buněčný hybrid, jehož další osud určoval nanog. Čím čilejší byl nanog ve výchozích embryonálních kmenových buňkách, tím snazší byla „převýchova“ buněčného hybrida na specializované buňky, třeba srdeční svaloviny.

Výsledný hybrid nese dvojitou porci dědičné informace, což může (ale nemusí) být na překážku při využití těchto buněk pro léčbu. Současné techniky dovolují v laboratoři embryonální kmenové buňky „vykuchat“ a zbavit je jejich vlastní dědičné informace. Pro tvorbu hybridů by se pak používaly „prázdné“ embryonální kmenové buňky vybavené zásobou bílkoviny vyráběné podle genu nanog.

Ale „věčné mládí“ patrně není vše: zatím se postup neobejde bez embryonálních kmenových buněk, jež je nutné získat z embrya. Austin Smith je přesvědčen, že sama aktivace genu nanog na úplnou proměnu specializované buňky v embryonální kmenovou buňku nestačí. Ve hře budou zřejmě i další, dosud neznámé geny.