„Podle našeho nejlepšího odhadu se jednalo o první den, kdy byla globální teplota o více než 2 °C vyšší než v letech 1850–1900 (neboli před průmyslovou revolucí), a to o 2,06 °C,“ napsala na svém twitterovém účtu geochemička Samantha Burgessová ze služby pro změnu klimatu evropského programu Copernicus.
Odhad bude potřeba ještě zpřesnit. I kdyby se potvrdil, jeden den ještě neznamená prolomení cíle stanoveného v roce 2016 dohodou z Paříže. V té se 195 signatářských zemí zavázalo udržet celkové oteplení pod dvěma stupni. Podle dohody by pokud možno nemělo dojít ani k překročení hranice 1,5 stupně.
Final numbers out from @CopernicusECMWF for the 17 Nov temperature anomaly at
2.07°C above preindustrial and
Provisional data for 18th Nov at
2.06°C above preindustrial
Now two Nov 2023 days where global temperature exceeded 2°C in ERA5
💙💙🩵💙🩵🤍🧡❤️❤️❤️💔
#COP28 https://t.co/Cc0PK3K9FW
Rekord je ale signálem, že se naše planeta dál relativně rychle ohřívá. Zároveň by mohl i naznačovat, že se lidská snaha změnu klimatu zastavit, nebo alepoň zpomalit míjí účinkem.
O roku 2023 je už dnes jasné, že bude opět nejteplejší v historii měření. Teplotní rekordy během něj padaly na mnoha místech planety. Na začátku listopadu vycházela celoroční teplota o 1,43 °C vyšší než v době před průmyslovou revolucí.
Dvaadvacet minut zpoždění do práce. Klimatická změna se projevuje i tam, kde to nečekáme |
Rok 2024 by podle prognóz měl být ještě žhavější. K růstu průměrné teploty nejspíš přispěje klimatický jev El Niňo. Ten nastává každých dva až sedm let okolo Vánoc. Projevuje se ohříváním hladiny moře.
Povrchová teplota oceánu pak ovlivňuje vzdušné proudění na celém světě. El Niňo na přelomu letošního a příštího roku by mohl být neobvykle silný. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) je víc než 90procentní pravděpodobnost, že nadcházející El Niňo potrvá až do února.
