Událost číslo jedna: počet předplatitelů on-line hry World of Warcraft přesáhl deset miliónů. To je stejné číslo, jako má naše republika obyvatel (ne, doopravdy to není osm miliónů, byť se to někdo tvrdí se sebevětší vehemencí). Vedle existujících států zakreslených na mapě světa tak vznikají další virtuální světy. Mají svá vlastní pravidla, vlastní předměty, které jsou mnozí schopni nakupovat za skutečné peníze, vlastní společenskou hierarchii. Mohou tak mnohým hráčům nabídnout to, čeho by se v reálném světě nejspíše nikdy nedočkali. Tak vysoké číslo předplatitelů je jen jedním ukazatelem oblíbenosti on-line her, dalším může být například i vznik léčeben, kde vás zbaví závislosti na internetovém hraní podobně, jako se to provádí u narkomanů nebo alkoholiků.
Psycholog Geoffrey Miller z univerzity v Novém Mexiku v tom vidí jeden ze způsobů, jak by se dal vysvětlit Fermiho paradox. Ten publikoval Enrico Fermi už před padesáti lety a tvrdí v něm dvě věci. Jednak, že je vysoce pravděpodobná existence mimozemské inteligence a to vzhledem k počtu hvězd ve vesmíru a tím pádem i planet vhodných pro vznik života. Pak je ovšem záhadou, proč nás žádná z oněch rozvinutějších civilizací doposud nekontaktovala. Ne nutně přímo, postačil by i důkaz v podobě rádiové vlny, který se už léta marně snaží najít projekt SETI @ Home. Fermi to vysvětluje tím, že každá civilizace společně se svým rozvojem kráčí i k zániku a sama se zničí dříve, než je schopna podniknout mezihvězdné lety.
Geoffrey Miller není ve své studii natolik pesimistický. Tvrdí, že ono „zničení“ nutně nemusí znamenat nukleární válku nebo podobnou tragédii, ale něco mnohem prozaičtějšího – mimozemšťané, pokud existují, se jednoduše mohli stát závislými na počítačových hrách.
Může se to zdát absurdní, ale údaje o World of Warcraft z úvodu jeho teorii jenom podporují. Stejně jako jeho úvaha, že každý živý organismus je už ze své podstaty zatížen snahou vyhnout se poškození, pudem sebezáchovy. Je tedy přirozené, že lidé dávají přednost virtuální zábavě, kde je vše jen jako, namísto toho, aby riskovali své zdraví nebo životy.
Můžeme sice protiargumentovat stále velice výrazným rozdílem mezi skutečností a virtuální realitou. Ten se však s čím dál tím rychlejším rozvojem techniky stírá, a tak se už zanedlouho můžeme dočkat prohlášení, že let na Mars by byl zbytečně nákladný a nebezpečný. Zvlášť když dnešní mládež už netouží letět do vesmíru. Počítačové hry jim nabízejí mnohem víc.
