Našeptávač není nijak horká technologická novinka, používá ji například český Seznam.cz, ostatně i Google ji provozoval na odděleném webu v rámci testovacího provozu. Není tedy asi nutné vysvětlovat, oč se jedná. Podle zadávaných písmen se webový formulář snaží odhadnout o co byste asi měli tak zájem podle toho, na co se jej ptali lidé před vámi. Zdánlivě prostá a užitečná myšlenka, jejíž jádro je však složitější.
Zástupci Google si tuto funkcionalitu samozřejmě pochvalují. Podle nich tak ubude překlepů a jiných chyb v zadávaných slovech, a tak se návštěvníci snáze a rychleji dostanou ke svému cíli. Nutno podotknout, že ono zúžení množiny vyhledávaných slovních spojení bude mít jistojistě pozitivní vliv i na zatížení serverů. Nakonec by se tedy mohlo zdát, že nikdo tratit nebude.
Otevírá se zde však jedno poměrně zásadní nebezpečí. Všichni chceme věřit tomu, že nám našeptávače nabízejí fráze v tom pořadí, jaké odpovídá četnosti jejich vyhledávání, což ostatně některé servery podporují zobrazením čísla u daného výrazu. Co když ale bude pořadí určovat něco jiného, například zájem inzerenta, který nebude jasně proklamovaný? Už nyní je hranice mezi „sponzorovanými odkazy“ a „relevantními odkazy“ dosti tenká a ne každý ji musí zaregistrovat. Pokud však začne někdo manipulovat s našeptávačem, pravdy se dobereme jen těžko.
Můžete sice namítnout, že jeho používání není povinné a je ho možné i vypnout. To je sice pravda, ale jedna z nejpřirozenějších lidských vlastností – lenost – určitě přinutí lidi klikat na nabízené fráze, než dopisovat ty své vlastní až do konce. Nehledě na to už jen pohled na našeptávané výrazy ovlivní vaše myšlení do té míry, že budete hledat něco jiného, než jste původně zamýšleli.
A protože Google má v oblasti internetového vyhledávání opravdu zásadní vliv, je možné, že tato drobná změna posune svět webu trochu někam jinam. Od roztroušenosti a chaosu směrem k centralisticky řízenému médiu. A to je škoda, nemyslíte?
