Pondělí 27. září 2021, svátek má Jonáš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Hledání nejzelenějšího paliva

Věda

  9:31
Vyznat se v džungli biopaliv je poměrně složité. Lákavý, „zelený“ název alternativních paliv totiž není vždy doprovázen stejně „zelenými“ fakty. Ukazuje se, že ekologické přínosy některých biopaliv jsou spjaty s nečekanými poškozeními životního prostředí. Máme ale zatracovat šmahem všechna zelená paliva nebo jsou některá „plusová“? A která to jsou?

Kukuřice. foto: FREDERIC J. BROWN AFP

Zatím chybí jednotná metodika. Mluví se především o tom, jak pomůže dané palivo při spalování snížit množství vypouštěných skleníkových plynů. Tento efekt bývá často znevážen například ničením přirozených úložišť uhlíku (který se stane součástí vzdušného CO2).

Problém se dále komplikuje u plodin, které vyžadují dusíkatá hnojiva. Ty se mohou totiž stát zdrojem oxidu dusného, který je nejen skleníkovým plynem, a také ničí ozón v horních vrstvách atmosféry. Tím se problémy nevyčerpávají. Debata o biopalivech se tak snadno zvrhne v porovnání neporovnatelného. Každé má svá pro i proti. Přesto je pokus o zhodnocení dopadu biopaliv žádoucí nejen pro odborníky. Na objednávku švýcarské vlády se o něj pokusila skupina vědců ze švýcarského Empa Research Institute pod vedením Rainera Zaha.

Tým přistoupil k posuzování v současnosti vyráběných biopaliv podle emisí skleníkových plynů při spalování a ekologických následků jejich pěstování. I když se jednalo o vládní zakázku, metodologický přínos oceňují i nezaujatí kolegové švýcarských odborníků, například Američané Jorn Scharlemann a William Laurance v posledním čísle předního vědeckého časopisu Science.
 
Skupina z ústavu Empa hodnotila 29 nejdůležitějších zdrojů biopaliv, od energetických plodin (kukuřice, cukrová třtina, brambory) až po zdroje odpadní (zbytkové dřevo, recyklovaný kuchyňský olej).
 
Podle výsledků má sice většina biopaliv menší emise skleníkových plynů než běžný benzín (v průměru asi o 30 procent), ale jejich vliv na životní prostředí je často zničující. Téměř polovina zkoumaných biopaliv je podle švýcarských vědců z ekologického hlediska škodlivější než fosilní paliva. A to včetně těch nejrozšířenějších: biolihu z americké kukuřice nebo brazilské cukrové třtiny či paliva z malajského palmového oleje.

Zmíněný komentář Scharlemanna a Laurance ke švýcarské studii upozorňuje na některé problémy. Menším je fakt, že Švýcaři vycházeli ze starších údajů (z roku 2004). Proto také nemohli zahrnout do statistik některá progresivnější biopaliva (například traviny, viz doplňující text).

Studie nezohledňuje některé nepřímé dopady pěstování biopaliv. Například s tím, jak se v USA rozšířily subvence na pěstování kukuřice na biolíh, klesla produkce sóji. Američany sice zastoupili brazilští zemědělci, ale ekologickou cenu nesl tamní prales a savana. Švýcaři také pominuli sociální dopady (někdy značného) růstu cen potravin způsobeného obsazováním zemědělské půdy plodinami na biopaliva.

Scharlemann a Lauranc také zpochybňují zjednodušení ekologického dopadu do jediného čísla. Kritika je však mírná a je z ní vidět bezradnost tváří v tvář potížím hodnocení „zelených“ paliv a ocenění přístupu švýcarského týmu.

Mizejí už i chodníky. Ústecké ghetto se vymyká, čeká ho nový režim

Premium Ve čtvrti Mojžíř v Ústí nad Labem, která se za dvacet let změnila ze solidního sídliště v ghetto, nastane nový režim....

Zabaveno. Policie hon na Savova nevzdává, vzala mu nemovitosti a sto milionů

Premium Kontroverzní podnikatel František Savov je už sedm let obviněn v případu obřích daňových úniků a zhruba stejnou dobu se...

Vlak do Chorvatska klidně zruším, pokud problémy s ním neustanou, tvrdí Jančura

Premium Skupina Student Agency se během léta zvedla z covidového dna, přesto za sebou táhne půlmiliardový účet a chybí jí i...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat