„Neexistuje žádná hranice, za kterou už by bylo pití škodlivé, škodí jakékoli množství alkoholu. A ovlivňuje to v zásadě celý mozek, ne jen některé jeho části, jak se tvrdilo dříve,“ uvedla šéfka výzkumného týmu Anya Topiwalaová. Podle ní se neukázalo, že by některý druh alkoholu působil v menším množství blahodárně, a to ani v případě vína, kterému někteří odborníci dosud přisuzují pozitivní vliv na zdraví.
Mužský a ženský mozek neexistuje, tvrdí vědci. Rozdíly v chování jsou výsledkem kulturního vývoje |
Vědci u skupiny více než 25.000 účastníků studie zaznamenávali informace o věku, pohlaví, zdravotním stavu, vzdělání, o deklarovaném množství vypitého alkoholu a zkoumali velikost a zdraví mozku a výsledky testů paměti. Podle nich lze vysledovat přímou úměru mezi množstvím vypitého alkoholu a menší hustotou šedé hmoty.
Alkohol podle nich může vysvětlit asi 0,8 procenta změn v objemu šedé hmoty, což se jeví jako velmi malá hodnota. Topiwalaová nicméně upozornila, že to je mnohem vyšší číslo než u ostatních rizikových faktorů. Alkohol je až čtyřikrát rizikovější než kouření nebo nadváha.
