Jelení elita plodí syny

Španělští lovci si v posledních letech zvykli, že varlata z uloveného jelena patří vědcům. Tým vedený Montserrat Gomendiovou z madridského Přírodovědného muzea odebíral spermie zastřelených jelenů a oplodňoval s nimi laně chované v zajetí. Spermie neztrácejí nic ze své kvality ještě několik hodin po jelenově smrti. Přesto se Gomendiová a její spolupracovníci potýkali s velice kolísavými výsledky.

Při použití spermatu některých jelenů zabřezla jen čtvrtina laní. Sperma jiných jelenů zajišťovalo narození koloucha se sedmdesátiprocentní jistotou. Důvod byl zřejmý. Nejúspěšnější jeleni měli ve spermatu nejvíc „čilých“ spermií a nejméně spermií „invalidů“. Zároveň se pyšnili nejlépe utvářenými parohy. Patřili k jelení elitě.

Mnohem větší překvapení čekalo na Montserrat Gomendiovou a její kolegy, když se podívali na pohlaví narozených kolouchů. Ve stati zveřejněné vědeckým časopisem Science udávají, že tři čtvrtiny potomstva nejplodnějších jelenů tvořili synové. Naopak, nejméně plodní jeleni plodili ze tří čtvrtin dcery. Vzájemně se ale tyto extrémy rušily a všichni jeleni dohromady plodili stejně synů i dcer.

U jelenů a dalších velkých savců je známo, že pohlaví potomka závisí na fyzické zdatnosti jeho matky. Silné laně rodí více synů, protože zvládnou zvýšené nároky spojené s růstem samčího plodu a koloucha mohou vydatně kojit. Z jejich syna vyroste jelení matador, který během říje přemůže všechny soky, ovládne harém laní a zplodí s nimi velký počet potomků.

Synové slabých laní se rodí s handicapem, jenž je v boji o nadvládu nad stádem předem staví do role poražených. Od neduživých synů by se laň vnuků nedočkala. Proto rodí slabé laně více dcer. Ty už nějaké potomky na svět určitě přivedou.
Vliv na pohlaví potomků ze strany otců je velkým překvapením. Příčiny jsou zřejmě obdobné jako u laní. Silný jelen se nemusí bát plodit syny, protože ti zdědí jeho sílu a plodnost a budou v boji o laně úspěšní. Jelení outsideři si zajistí předávání svých genů na další generace spíše zplozením dcer. Zároveň se tak vyhnou riziku, že předají synům geny pro nekvalitní sperma.

Lepší sperma - více synů

Snaha zvýšit početní stavy jelenů ve Španělsku nakonec vedla k poznání, že na poměr pohlaví v další generaci má značný vliv kondice samců. Španělští vědci během programu umělého oplodňování laní zjistili, že u nejplodnějších samců tvoří celé tři čtvrtiny potomstva synové. Protože je však u neduživých jedinců poměr obrácený, zůstává rovnováha zachována.

Záhadou zůstává, jak jeleni a laně pohlaví kolouchů ovlivňují. U savců se rozhoduje o narození syna či dcery při oplození. Samci produkují dva typy spermií. Jedny nesou samčí pohlavní chromozom Y, a když oplodní vajíčko, narodí se syn. Druhé spermie nesou samičí pohlavní chromozom X a dávají vzniknout zárodkům, z kterých se narodí dcery. Montserrat Gomendiová se domnívá, že vysoce plodní jeleni mohou mít ve spermatu více „klučičích“ spermií s chromozomem Y. Nevylučuje ani to, že „klučičí“ spermie vůdčích jelenů jsou při oplozování vajíček mnohem úspěšnější než „konkurenční“ spermie s chromozomem X.

Laně manipulují pohlavím potomků až po oplození. Jsou s to zabránit vývoji samčích zárodků. Dokazuje to fakt, že po dlouhých a nepříznivých zimách laně rodí mnohem více dcer než synů. Donošení syna na ně klade vyšší nároky. Dcera nepředstavuje pro matku v období nouze takovou zátěž.

Tento fenomén může mít mezi savci překvapivě velké rozšíření. Také v lidské populaci přichází v nejistých a těžkých dobách na svět více děvčat. Tento trend byl například patrný v USA po útoku z 11. září 2001.