Ovšem Galton nyní získal nezanedbatelnou výhodu. Za jeho tezi se postavila norská armáda. Norští lékaři Petter Kristensen a Tor Bjerkedal prověřili údaje o IQ u více než 240 tisíc branců ve věku 18 až 19 let a rozdělili je podle toho, zda byli prvorození, či zda se narodili jako druhé či třetí dítě. Zjistili, že prvorozenci mají sice o málo, ale přeci jen prokazatelně vyšší IQ. Nejstarší děti dosahovaly v IQ testech průměrně 103 bodů. Druhorozenci zaostávali o tři body. Synové, kteří se narodili v rodině jako třetí dítě, měli ještě o bod méně.
Zvláštní pozornost věnovali Kristensen a Bjerkedal mladíkům, kterým v brzkém věku zemřel jeden, či dokonce dva starší sourozenci. Nebyli prvorození, ale vyrůstali v podmínkách, které prvorozenectví odpovídaly. Jaké bude jejich IQ? Odpověď na tuto otázku mohla podpořit či zpochybnit hypotézu, podle které inteligence souvisí s tím, kolik dětí matka již porodila.
Během těhotenství se totiž v těle matky vytváří protilátky proti plodu a ty mohou poškodit mozek vyvíjejícího se dítěte. Riziko poškození mozku plodu roste s každým dalším těhotenstvím, a druhorozenci by proto měli být postiženi více než prvorozené děti. Pokud je tato představa správná, pak by nemělo mít úmrtí starších sourozenců na inteligenci norských branců žádný vliv. Tento předpoklad se však nepotvrdil. Je úplně jedno, jestli se dítě dostane do pozice prvorozence tím, že se v rodině narodí jako první dítě, anebo tím, že ztratí starší sourozence. Pokaždé má IQ zvýšené zhruba na 103.
Znamená to jediné. Vyšší inteligence prvorozenců je důsledkem vztahů v rodině. Život v pozici nejstaršího dítěte svědčí rozvoji intelektuálních schopností.
| Další podrobnosti o postavení mezi sourozenci si přečtěte v dnešním vydání deníku |
