Osm let trvalo americkému Úřadu pro potraviny a léčiva (FDA), než došel k závěru, že maso a mléko klonů hospodářských zvířat nepředstavuje pro zdraví konzumentů žádné riziko. Ve Spojených státech je asi stovka klonovaných krav a býků. Mléko a maso z těchto zvířat a z jejich potomků může konečně volně na trh. Stejně tak mohou Američané jíst „klonované“ vepřové a pochutnávat si na masu a mléku klonů koz.
1994: první klony připravené technikou dělení embrya Jalovička Dundee Paradise byla počata „ve zkumavce“, tedy z vajíčka krávy oplodněné býčí spermií v laboratorních podmínkách. Vzniklé embryo putovalo ve zmraženém stavu letecky z USA do Velké Británie, kde bylo rozmraženo a přeneseno do těla náhradní matky. Podobných telat je spousta. Dundee Paradise se však stala předmětem bouřlivých diskusí, protože vajíčko k jejímu početí bylo získáno z klonu špičkové americké dojnice. Britské ministerstvo zemědělství vidí v Dundee Paradise jen další z mnoha telat „ze zkumavky“. Vládní Agentura pro standardizaci potravin však nahlíží na „kauzu Dundee Paradise“ v úplně v jiném světle. Zatím se její experti přiklánějí k názoru, že mléko nadojené od Dundee Paradise i hovězí získané po její případné porážce, bude muset schválit expertní výbor EU jako „novou potravinu“.
Vliv špatných filmů
Milníky klonování savců
1996: první klon z dospělého jedince - ovce Dolly (veřejnost byla informována až v roce 1997)
1998: myš, skot
1999: koza
2000: prase, muflon, u myši jsou udělány klony z klonů
2001: kočka, gaur
2002: králík
2003: mula (neplodný kříženec osla), kůň (klisna Prometea), potkan, banteg
2005: pes, dzeren, komerčně byl klonován vykastrovaný hřebec, světový šampión ve vytrvalostních závodech - Pieraz
2006: fretka
Maso a mléko klonů se nijak neliší od produktů zvířat přivedených na svět přirozenou plemenitbou. Proto ani neexistuje test, který by odlišil, zda vepřová kýta pochází z klonu nebo „obyčejného“ prasete. Podobně se nedá odlišit mléko nebo mléčný výrobek. Zvířata, jejichž otcem či matkou je klon, považuje FDA za „obyčejná“. Ani jejich chov a využívání nevyžaduje zvláštní zřetel. Výjimkou jsou klony ovcí, které mají díky pokusům z 80. a 90. let minulého století a završeným narozením ovce Dolly v roce 1996 nejdelší historii. Ty se zatím stanoviska FDA nedočkaly, protože o skopovém a ovčím mléku od klonů nebylo dosud nasbíráno dost informací.
Bude svět jíst klony? Zemědělští analytici jsou skeptičtí. Rozhodne zákazník a ten se staví ke klonům spíš odmítavě. Za důležitý faktor znesnadňující přijetí klonů veřejností považují odborníci hollywoodské filmy, které po desetiletí zobrazovaly jakékoli klony jako zákeřné a nebezpečné zrůdy. Většina Američanů si proto klony oškliví. Podle průzkumu newyorského Mezinárodního výboru pro informace o potravinách by potraviny získané od zvířecích klonů kupovalo jen devět procent Američanů. Plných 60 procent tyto potraviny striktně odmítá. Přitom zásadní odpor k potravinám z geneticky modifikovaných zvířat, jež mají na rozdíl od klonů vnesen do dědičné informace cizí gen, má jen 40 procent Američanů.
„Made from clone?“
Vášnivý spor o Dundee Paradise
Toto označení zahrnuje potraviny uvedené na trh EU po květnu roku 1997, s jejichž konzumací nejsou dlouhodobé zkušenosti. EU vyžaduje u „nových potravin“ garance zdravotní bezpečnosti.
Nevládní organizace sdružující odpůrce biotechnologií v USA žádají v petici, aby maso a mléko klonů bylo uvedeno na trh až po prověření, jakému podléhají léky získávané ze zvířecího organismu. Do hnutí proti klonům se už zapojila sdružení reprezentující více než 60 milionů Američanů. Zemědělci sledují vývoj se sílícím znepokojením. Chovatelé mléčného skotu z USA, Kanady i Evropy se obávají, že diskuse kolem klonů krav „poškodí image mléka a mléčných výrobků jako přirozené a zdravé potraviny“.
Verdikt FDA Američany zjevně nepřesvědčil a spotřebitelské organizace požadují, aby si lidé mohli v obchodech volně vybrat mezi klonovanými a neklonovanými potravinami. Chtějí, aby potraviny vyrobené z klonů byly značeny.
Oficiálně známka „vyrobeno z klonu“ zavedena nebude. Není k tomu důvod. Potraviny z klonů jsou bezpečné a nelze je odlišit od potravin z tradiční produkce.
Značení potravin z klonů se však může paradoxně prosadit, i když nebude nařízeno. Nechuť veřejnosti ke klonování vytvoří poptávku po potravinách s garancí „neklonovaného původu“. Zákazník bude ochoten si za ně připlatit a obchodníci mu je nabídnou. Buď začnou značit balíčky masa a krabice s mlékem nálepkou „bez klonů“, nebo vyloučí potraviny z klonů úplně ze svého sortimentu a rozjedou reklamní kampaň pod heslem: „U nás potraviny z klonů neprodáváme.“
