Čtvrtek 2. května 2024, svátek má Zikmund
130 let

Lidovky.cz

Kolik si toho řeknou velryby

Věda

  8:39
PRAHA - Když velryby poprvé zazpívaly do lidských uší, vzbudilo to u operátorů mikrofonů vojenského námořnictva strach z neznámé zbraně. U snílků naději, že jsme konečně našli jiný druh obdařený slávou a bídou rozumu.

Vynořující se keporkak.

Biologové začali u velryb rozlišovat několik druhů zpěvu charakteristických pro určité činnosti, ale „rozluštit“ ho se jim nikdy nepodařilo. Dokonce ani neměli jistotu, jestli je co luštit.

Tuto otázku pomohla alespoň z části ujasnit až matematika. Doktorand z amerického MIT Ryuji Suzuki spolu s profesory Johnem Buckem a Petrem Tyackem zahájil před několika lety informační analýzu nahrávek keporkaků. Výsledky se nyní objevují v časopise Journal of Acoustical Society of America.

Suzuki chtěl především zjistit, zda si velryby svým zpěvem dokáží nějaké informace předávat, jestli má alespoň nějaké rysy jazyka. K tomu pomohla teorie informace, která na řeč pohlíží pouze kvantitativně: umožňuje zjistit, kolik si toho daným způsobem dokážou partneři v rozhovoru říct.

Počítačová analýza i názory nezávislých osob potvrzují, že velryby své zpěvy skládají přibližně jako lidé řeč ze základních kamenů. Opakují zvuky, které se vztahují jeden ke druhému jako slovo ke slovu.

Ale je to řeč jenom pro trpělivé. Podle výsledků Suzukiho a jeho kolegů může přenášet velrybí zpěv méně než jeden bit za sekundu. Pro srovnání - lidské jazyky přenášejí 10 až 20 bitů za sekundu (nepočítaje údaje, které odečteme z výrazu hlasu či obličeje mluvčího), a k uzoufání pomalé internetové spojení po telefonní lince má rychlost 56 tisíc bitů za sekundu.

Sami autoři se neodvažují tvrdit nic víc, než že velrybí zpěv má jeden z několika rysů, které vědci považují za nutné k tomu, aby nějaký komunikační kód označili za jazyk. Ale řeč to není.

Výzkum také dokázal zjistit jenom maximální možnou hodnotu informace přenášené „zpěvem“. Velryby také nemusí říkat vůbec nic. Podle Tyacka je možné, že účelem písní je krása, ne informace.

Zlatí slavíci podmořského světa
Rozhodně zcela největšími zpěváky naší planety jsou 15 metrů dlouzí a 60 tun vážící plejtváci keporkaci. Jejich písně se oceánem šíří na desítky kilometrů. K čemu ale jsou? Zatím toho o nich mnoho nevíme.

„Vidíme 8 až 15 procent procent projevů velryb“, říká biolog Kurt Fristrup, „hlavně když vyplavou na hladinu, aby se nadechly. A dýchání není zrovna zajímavá společenská činnost“. Potvrdila se však teorie, že písně keporkaků mají „gramatiku“.

Velrybí repertoár
Milostné písně zpívají samotní samci po několik měsíců v roce. Trvají od 10 do 30 minut, ale pěvecké souboje samců mohou trvat až 24 hodin. Společenské písně zaznívají ve stádu, i když nejhlasitější jsou znovu samci. Jejich zpěv má frekvenci od 50 Hz do 10 kHz. Lovecké písně vydávané při lovu a krmení mají frekvenci 20 až 2000 Hz.

Autoři:

Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit

Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...