Server Lidovky.cz oslovil teoretického fyzika Václava Janiše, aby vysvětlil, v čem je tento objev tak převratný a co může znamenat pro společnost.
Lidovky.cz: Co by znamenalo, kdyby se objev takové látky potvrdil?
V akademické sféře by to přineslo asi úplně nové chápání supravodivosti, v technologické by to přineslo boom aplikovaného výzkumu. Podobné to bylo po objevu vysokoteplotních supravodičů před třiceti lety. Tehdy do nich velké firmy začaly investovat v naději, že najdou praktické využití, nakonec k tomu ale nedošlo. Období aplikovaného výzkumu by i nyní mohlo trvat okolo deseti let.
Prof. RNDr. Václav Janiš, DrSc.
Teprve časem by se totiž ukázalo, jestli tento trend povede k masově využitelnému výsledku jako vysokoteplotní supravodiče a skutečně se podaří najít nějaké komerční využití velkého rozsahu. Kromě vedení proudu by se supravodivost uplatnila třeba v kvantových počítačích, které teď zažívají velký rozvoj. Prozatím často využívají supravodiče chlazené na teploty blízké absolutní nule, ale kdyby mohly fungovat v běžných teplotách, byl by to velký pokrok.
Lidovky.cz: Jak daleko by mohlo vést praktické využití?
Když se látka LK-99 upeče a zchladí, vznikne něco jako ingot, tedy kovový polotovar. Bylo by třeba zjistit, jestli se z ní dají nějak vytvořit vodiče elektrické energie. Například vysokoteplotní supravodiče jsou z keramiky. Ta se ale také ukázala jako nepoužitelná. I když bude nový materiál opravdu fungovat, bude napřed potřeba vyřešit spoustu takových druhotných technologických problémů.
K čemu by mohla být supravodivost za pokojové teploty?Supravodivost je schopnost materiálu vést elektrický proud bez odporu a tím pádem bez ztrát energie. V současnosti je možné ji dosáhnout jen za velice nízkých teplot. Supravodič fungující v běžných podmínkách by mohl mít spoustu využití.
|
Lidovky.cz: Jak se liší supravodič od kovu?
