Lidé, kteří při transfuzi dostali krev skladovanou déle než čtrnáct dní, umírají znatelně častěji než pacienti, jimž lékaři při operaci poskytli krev čerstvější. Tento závěr je výsledkem rozsáhlého výzkumu, při kterém tým vedený doktorkou Colleen Gorman Kochovou vyhodnotil výsledky několika tisíc operací provedených v nemocnici v americkém Clevelandu. Studie se objevila na stránkách posledního čísla odborného časopisu New England Journal of Medicine.
Výzkumníci do statistiky zahrnuli záznamy o všech pacientech, kteří na clevelandské klinice mezi červnem roku 1998 a lednem 2006 podstoupili srdeční operaci. Celkem 2872 nemocných při zákroku dostalo krev odebranou před méně než čtrnácti dny. V druhé skupině bylo 3130 pacientů, jimž lékaři podali krev skladovanou více než dva týdny. Průměrná doba od odebrání krve k transfuzi činila v prvním případě 11 dní, ve druhém dvacet dní.
Na koho ta konzerva padne...
Ukázalo se, že rozdíly v úmrtnosti jsou značné: u pacientů s „novější“ krví byla úmrtnost během hospitalizace v průměru 1,7 procenta, zatímco z těch, jimž byla podána starší konzerva s životodárnou tekutinou, zemřeli ještě v nemocnici tři lidé ze sta.
Podobné rozdíly přetrvávaly i po propuštění do domácího ošetřování. Úmrtnost v prvním roce po operaci byla mezi šťastnější skupinou 7,4 procenta, v druhé se prvního výročí operace nedožilo 11 pacientů ze sta. Obě skupiny přitom obdržely srovnatelný objem krve.
Lepší stará než žádná
Příčiny horších výsledků nejsou zcela jasné. Doktorka Kochová se domnívá, že zhruba po dvou týdnech skladování začíná rozpad červených krvinek. To omezuje schopnost krve přenášet kyslík.
Jak zamezit zbytečným úmrtím? Nabízí se řešení omezit maximální dobu skladování krevních konzerv. To je však v rozporu s nutností mít v každém okamžiku dostatečné zásoby pro všechny krevní skupiny. A v případě potřeby je i starší krev lepší než žádná.
Autoři studie se domnívají, že přesto bude nutné „záruční dobu“ krevních konzerv zkrátit. Nyní platná hranice stanovená americkým úřadem pro kontrolu léků je šest týdnů. Běžnou praxí přitom je použít nejprve ty nejstarší konzervy. I při tomto postupu však někdy zásoby klesnou pod kritickou mez.
Druhým způsobem, jak riziko snížit, je minimalizovat počty operací, při nichž je krev potřeba. To se díky moderním metodám daří. V České republice počet odběrů krve několik let po sobě klesá bez toho, že by to pacienty ohrozilo.
Výzkumníci do statistiky zahrnuli záznamy o všech pacientech, kteří na clevelandské klinice mezi červnem roku 1998 a lednem 2006 podstoupili srdeční operaci. Celkem 2872 nemocných při zákroku dostalo krev odebranou před méně než čtrnácti dny. V druhé skupině bylo 3130 pacientů, jimž lékaři podali krev skladovanou více než dva týdny. Průměrná doba od odebrání krve k transfuzi činila v prvním případě 11 dní, ve druhém dvacet dní.
Na koho ta konzerva padne...
Ukázalo se, že rozdíly v úmrtnosti jsou značné: u pacientů s „novější“ krví byla úmrtnost během hospitalizace v průměru 1,7 procenta, zatímco z těch, jimž byla podána starší konzerva s životodárnou tekutinou, zemřeli ještě v nemocnici tři lidé ze sta.
Podobné rozdíly přetrvávaly i po propuštění do domácího ošetřování. Úmrtnost v prvním roce po operaci byla mezi šťastnější skupinou 7,4 procenta, v druhé se prvního výročí operace nedožilo 11 pacientů ze sta. Obě skupiny přitom obdržely srovnatelný objem krve.
Lepší stará než žádná
Příčiny horších výsledků nejsou zcela jasné. Doktorka Kochová se domnívá, že zhruba po dvou týdnech skladování začíná rozpad červených krvinek. To omezuje schopnost krve přenášet kyslík.
Jak zamezit zbytečným úmrtím? Nabízí se řešení omezit maximální dobu skladování krevních konzerv. To je však v rozporu s nutností mít v každém okamžiku dostatečné zásoby pro všechny krevní skupiny. A v případě potřeby je i starší krev lepší než žádná.
Autoři studie se domnívají, že přesto bude nutné „záruční dobu“ krevních konzerv zkrátit. Nyní platná hranice stanovená americkým úřadem pro kontrolu léků je šest týdnů. Běžnou praxí přitom je použít nejprve ty nejstarší konzervy. I při tomto postupu však někdy zásoby klesnou pod kritickou mez.
Druhým způsobem, jak riziko snížit, je minimalizovat počty operací, při nichž je krev potřeba. To se díky moderním metodám daří. V České republice počet odběrů krve několik let po sobě klesá bez toho, že by to pacienty ohrozilo.
