Vážnou ránu plánům počítajícím se sázením stromů jako zbraní proti oteplování naší planety zasadila zpráva, která přišla ze zasedání Americké geofyzikální unie. Konalo se koncem minulého týdne.
Vědci z Carnegieho institutu ve Washingtonu a Lawrencovy Národní laboratoře v Livermore spolu s odborníky z Francie zveřejnili výsledky počítačového modelu, podle něhož k ochlazení přispívají pouze stromy v tropech. Přínos lesů z oblastí vzdálenějších od rovníku je diskutabilní a někdy i záporný.
Bezmocný bohatý sever
Všechny rostliny, tedy i stromy, při svém růstu pohlcují uhlík v podobě oxidu uhličitého, nejznámějšího ze skleníkových plynů. Tento fakt samozřejmě studie nezpochybňuje. Stejně tak lesům přiznává kladné body za to, že se z nich vypařuje velké množství vody, čímž přispívají k tvorbě mraků. Bílá oblaka velmi efektivně odrážejí sluneční paprsky zpět do vesmíru, takže zemskou atmosféru ani nestihnou zahřát.
Zasaď strom, zničíš Zemi? |
Modifikace hesla ekologických organizací v titulku je možná až příliš úderná a jednostranná, ale z hlediska globálního oteplování pravdivá. |
„Zjistili jsme, že ve středních zeměpisných šířkách, kde leží Spojené státy i většina zemí Evropy, má vysazování nových stromů z hlediska klimatu efekt blížící se nule. V oblastech pokrytých po část roku sněhem může být zakládání nových lesů (z tohoto hlediska) i kontraproduktivní,“ řekl BBC Bala.
Zalesňování oblastí relativně blízkých pólu by podle výpočtů vedlo do roku 2100 k oteplení o několik stupňů. Vyspělé státy, označované někdy jako „Sever“, tedy v tomto ohledu proti globálnímu oteplování příliš nezmohou. Právě v bohatých zemích však podle posledních údajů lesů přibývá.
Ledničky z deštných pralesů
Jiné je to tropech. Deštné pralesy rostou mnohem rychleji než dřeviny v chladnějších oblastech a dokážou tak „neutralizovat“ mnohem více skleníkových plynů. Také odpařování vody a z něho plynoucí příspěvek k tvorbě oblačnosti je vyšší. Navíc je efekt jednosměrný.
Alternativou k pralesům totiž není po několik měsíců zasněžený povrch, ale erodovaná půda, která teplo „přitahuje“ ještě efektivněji než stromy. Tropické pralesy tedy nejsou jen plícemi planety, ale slouží také jako obří lednička.
Autoři studie varují, že plány počítající s „odpustky“ umožňujícími emise oxidu uhličitého výměnou za rozšiřování lesů nepřinesou očekávané výsledky, pokud se nezohlední, kde nově vysazené stromy rostou. Příroda však s šířením severských porostů už začala.
Hranice oblasti, ve které v Arktidě rostou keře, se během posledních let posunula na sever. Pokud bude trend rostoucích teplot pokračovat, budou keře zřejmě následovat i stromy.