Parkinsonova choroba patří mezi nejobávanější metly, které ve vyšším věku snižují kvalitu života a způsobují i úmrtí. Nemoc se v některých případech objevuje už po padesátce a s přibývajícími lety je její výskyt čím dál častější.
Pacienti trpí například ztrátou koordinace, svalovou ztuhlostí, zpomaleným pohybem či klidovým třesem prstů ruky. V pokročilejším stadiu se může objevit i třes dolních končetin a čelisti a také demence.
Na indicie svědčící o tom, že kuřáci jsou méně náchylní k propuknutí Parkinsonovy choroby, narážejí lékaři už několik desetiletí. Dlouho se však mělo za to, že rozdíly způsobuje spíš genová dispozice než nikotinová zavilost.
Tuto hypotézu vyvrací práce týmu vedeného Williamem Scottem z University of Miami zaměřená vždy na více členů jedné rodiny.
Nová data publikovaná v odborném periodiku Archives of Neurology pocházejí z výzkumu na 356 pacientech stižených Parkinsonem a jejich 317 blízkých příbuzných, většinou sourozencích. Všichni zkoumaní příbuzní už překročili věk, ve kterém se u člena jejich rodiny nemoc poprvé projevila.
Nemocní zastoupení ve studovaném vzorku populace byli podstatně častěji nekuřáci, než jejich zdraví příbuzní. S pravděpodobností o čtyřicet procent větší šlo o lidi, kteří si nikdy v životě nezapálili. Dlouhodobých kuřáků holdujících cigaretám přes třicet let bylo mezi zdravými 15 procent, mezi nemocnými jen 10 procent.
Podobné údaje vyplynuly z analýzy „picích návyků“. Čtyři z deseti zdravých jedinců udávali, že si denně dopřejí v průměru tři šálky kávy, případně i více. U pacientů s příznaky Parkinsonovy nemoci bylo tak vášnivých pijáků kávy o celých čtyřicet procent méně.
Příčina takových rozdílů není jasná. Významnou roli bude nejspíš hrát úroveň dopaminu, látky, která pomáhá přenášet nervové impulzy. Odumření mozkových buněk produkujících dopamin totiž zřejmě vede k rozvoji Parkinsonovy choroby. Jak kouření, tak pití kávy přitom hladinu dopaminu zvyšuje.
Žádná výmluva pro kuřáky Vědci silně pochybují, že by kouření či kofein mozek chránily před rozvojem Parkinsonovy nemoci. William Scott varuje, že závislost mezi (ne)kouřením a onemocněním není možné zjednodušit na příčinu a následek.
Je totiž možné, že složení mozku budoucích nemocných přispívá i k tomu, že tito lidé se méně často stávají závislí na cigaretách. „Ti, kteří mají vyšší úroveň dopaminu, si možná prostě jen víc užívají kofein,“ říká Scott.
Pacienti trpí například ztrátou koordinace, svalovou ztuhlostí, zpomaleným pohybem či klidovým třesem prstů ruky. V pokročilejším stadiu se může objevit i třes dolních končetin a čelisti a také demence.
Na indicie svědčící o tom, že kuřáci jsou méně náchylní k propuknutí Parkinsonovy choroby, narážejí lékaři už několik desetiletí. Dlouho se však mělo za to, že rozdíly způsobuje spíš genová dispozice než nikotinová zavilost.
Tuto hypotézu vyvrací práce týmu vedeného Williamem Scottem z University of Miami zaměřená vždy na více členů jedné rodiny.
Nová data publikovaná v odborném periodiku Archives of Neurology pocházejí z výzkumu na 356 pacientech stižených Parkinsonem a jejich 317 blízkých příbuzných, většinou sourozencích. Všichni zkoumaní příbuzní už překročili věk, ve kterém se u člena jejich rodiny nemoc poprvé projevila.
Nemocní zastoupení ve studovaném vzorku populace byli podstatně častěji nekuřáci, než jejich zdraví příbuzní. S pravděpodobností o čtyřicet procent větší šlo o lidi, kteří si nikdy v životě nezapálili. Dlouhodobých kuřáků holdujících cigaretám přes třicet let bylo mezi zdravými 15 procent, mezi nemocnými jen 10 procent.
Podobné údaje vyplynuly z analýzy „picích návyků“. Čtyři z deseti zdravých jedinců udávali, že si denně dopřejí v průměru tři šálky kávy, případně i více. U pacientů s příznaky Parkinsonovy nemoci bylo tak vášnivých pijáků kávy o celých čtyřicet procent méně.
Příčina takových rozdílů není jasná. Významnou roli bude nejspíš hrát úroveň dopaminu, látky, která pomáhá přenášet nervové impulzy. Odumření mozkových buněk produkujících dopamin totiž zřejmě vede k rozvoji Parkinsonovy choroby. Jak kouření, tak pití kávy přitom hladinu dopaminu zvyšuje.
Žádná výmluva pro kuřáky Vědci silně pochybují, že by kouření či kofein mozek chránily před rozvojem Parkinsonovy nemoci. William Scott varuje, že závislost mezi (ne)kouřením a onemocněním není možné zjednodušit na příčinu a následek.
Je totiž možné, že složení mozku budoucích nemocných přispívá i k tomu, že tito lidé se méně často stávají závislí na cigaretách. „Ti, kteří mají vyšší úroveň dopaminu, si možná prostě jen víc užívají kofein,“ říká Scott.
