Co je k tomu vedlo, se dosud nepodařilo objasnit. Podle nového výzkumu mohlo opuštění Grónska souviset s lokálním vzestupem hladiny moře. Kolonie vznikla v době takzvaného středověkého klimatického optima. Byla to doba přibližně mezi roky 950 a 1250 n. l.
V severním Atlantiku se tehdy výrazně oteplilo. Po klimatickém optimu následovalo naopak pět chladných století. Bylo to přibližně mezi roky 1300 a 1850. Této éře se říká malá doba ledová. O skutečnou ledovou dobu, která by zasáhla celou planetu, však nešlo.
Za vzestup mořské hladiny v Grónsku mohl ledovec pokrývající většinu jeho povrchu. Během malé doby ledové rostl. Jeho váha tlačila Grónsko dolů. Gravitace ledovce navíc vzdouvá mořskou hladinu podobně jako Měsíc během přílivu.
Velká tichomořská odpadková skvrna se stala domovem mnoha živočichů. Má se nový ekosystém odstraňovat? |
Společné působení těchto dvou jevů vedlo podle výzkumu skupiny vědců vedené Marisou Borreggineovou z Harvardovy univerzity zveřejněném v časopise PNAS k relativnímu vzestupu mořské hladiny. U grónského pobřeží činil přes tři metry. Břeh ustoupil moři o stovky metrů. Zatopené území mělo 204 čtverečních kilometrů. Další oblasti byly vystavené povodním.
Zvýšení hladiny moře nemuselo být hlavní příčinou konce kolonie. Mohlo však posílit společenské vlivy, které k jejímu zániku vedly.
Počátek vikinského osídlení je poměrně krvavý. Erik Rudý zemi objevil, jelikož dostal na ostrově Öxney u islandského pobřeží za několikanásobnou vraždu trest vyhnanství. Předtím byl ze stejných pohnutek odsouzen k exilu i na vlastním Islandu. Ještě dříve se stal vyhnancem společně se svým otcem, který zabil několik lidí v Norsku. Když Erikův trest vypršel, rozhodl se na novém území usídlit trvale.
