Sobota 26. listopadu 2022, svátek má Artur
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Věda

Nehynoucí, ale smrtící fámy. Po osvětových kampaních ztrácejí lidé důvěru i v pravdivé informace

Prodej masek v Miláně. foto: Flavio Lo ScalzoReuters

Jsou homeopatika zaručeným receptem na uzdravení z nákazy novým koronavirem? Unikl tento virus z vojenských laboratoří, kde byl vytvořen jako biologická zbraň hromadného ničení? Podobné fámy a konspirační teorie provázejí každou novou epidemii. Vyrojily se, když v roce 2003 řádil SARS, kolovaly mezi lidmi v době vzestupu viru zika, objevily se i během epidemie eboly v západní Africe. Nejde o neškodné bajky.
  5:21

Ubitá zdravotní sestra

Zdravotní sestra v Sieře Leone varovala venkovany před návštěvou pohřbu oběti eboly. Když došlo na její slova a lidé se na pohřbu skutečně nakazili, vesničané uvěřili fámě, že nemoc vyvolává uřknutí čarodějnice, kterou je třeba zabít. Z čarodějnictví nařkli zdravotnici, protože „předem věděla, kdo se nakazí“. Rozvášněný dav ji ubil.

Ředitel WHO vyzývá: Epidemie je v rozhodujícím bodě, zdvojnásobte úsilí. Podaří se zamezit šíření?

V některých oblastech zakázaly brazilské úřady v době vrcholící epidemie ziky hubení komárů, kteří nemoc přenášejí. Mezi lidmi se totiž rozšířila fáma, podle které chorobu vyvolávají právě insekticidy a ne virus šířený komáry.

Úřady i zdravotníci se snaží proti fámám a konspiračním teoriím bojovat. Web Světové zdravotnické organizace má v sekci věnované novému koronaviru stránku „Myth-busters“, kde vyvrací například fámu, podle které se nakažený člověk uzdraví, pokud se celý umyje lihem nebo roztokem chlorových dezinfekčních prostředků.

Co zmůže osvěta?

Fámy a konspirační teorie vznikají během epidemií zcela zákonitě. Šířící se nákaza vyvolává v lidech nepříjemný pocit, že ztrácejí kontrolu nad vývojem událostí. Fámy jim pomáhají získat ztracenou rovnováhu zpět. Konspirační teorie přinášejí úlevu, protože nabídnou původce epidemie a svalí na něj vinu za současný stav. Tyto „psychické berličky“ však mají svou odvrácenou tvář. Lidé, kteří jim věří, častěji ignorují preventivní opatření proti šíření nemocí, a přispívají tak k rozsévání nákazy.

Guvernér Lombardie je v karanténě, počet obětí epidemie v Itálii stoupl na čtrnáct

Řada studií dokládá, že osvětové kampaně v boji s fámami a konspiračními teoriemi zabírají. Jenže většina experimentů byla provedena v modelových podmínkách s dobrovolníky, kteří nečelili reálné epidemii.

Mezinárodní tým pod vedením Brendana Nyhana z Dartmouth College v americkém Hanoveru zkoumal účinnost osvěty v Brazílii během epidemie ziky v letech 2015 až 2016 a následné epidemie žluté horečky z roku 2018. Výsledky zveřejněné ve vědeckém časopise Science Advances dokazují, že osvěta v reálných podmínkách epidemie nezabírá. Naopak, páchá víc škod než užitku.

Marný boj

Na začátku zjišťoval Brendan Nyhan se svými spolupracovníky u více než 1500 lidí úroveň znalostí o onemocnění vyvolávaném virem zika. Většina z nich věděla, že virus přenášejí komáři a kontaktem mezi lidmi se nemoc nešíří. Bezmála dvě třetiny dotazovaných však byly mylně přesvědčeny, že chorobu přenášejí komáři upravení metodami genového inženýrství. A víc než polovina se chybně domnívala, že těžké postižení novorozenců, tzv. mikrocefalii, nevyvolává nákaza matky virem zika během těhotenství. Vinili z něj očkování nebo insekticidy používané k hubení komářích přenašečů choroby.

V rámci experimentu vědci některým dobrovolníkům vysvětlili, že geneticky modifikovaní komáři k šíření choroby nijak nepřispívají. Jiné omyly jim ale na pravou míru neuváděli. Dalším dobrovolníkům neopravovali žádný z mylných názorů.

Virus přenáší komár Aedes Aegypti.

Když pak po měsíci hodnotili výskyt fám a konspiračních teorií mezi těmi samými dobrovolníky, zjistili, že osvěta vůbec nezabrala. Většina lidí nadále věřila, že virus zika přenášejí záměrně vypuštění geneticky modifikovaní komáři. Ba co víc. Osvěta významně nahlodala důvěru lidí v šest z devíti faktů, na které zastávali dobrovolníci v době prvního průzkumu správné názory.

Pokus o vysvětlení jednoho omylu zjevně otřásl důvěrou v řadu dalších informací.

Tým Brendana Nyhana zopakoval experiment ještě v roce 2018 během epidemie žluté zimnice. Tam dosáhli vědci s osvětovou kampaní lepší výsledky. Podařilo se jim korigovat mylné názory některých lidí. Zřejmě je to dáno tím, že žlutá zimnice není na rozdíl od viru zika pro Brazilce nová. Ani v tomto případě však vědci nedokázali změnit chování lidí, například je přesvědčit, aby se nechali proti žluté zimnici očkovat nebo používali repelent na ochranu proti komárům.

Pochybná jistota

Z výsledků tedy vyplývá, že boj s fámami a konspiračními teoriemi kolujícími o nových epidemiích nepřináší výsledky, jaké si od nich zdravotníci a epidemiologové slibují.

„Výsledky studie mohou vyvolat skličující dojmy,“ přiznává v reakci na výzkum Nyhanova týmu americký politolog Adam Berlinsky z Massachusettského technologického institutu. „Ve světě plném dezinformací je ale důležité vědět, které strategie nefungují, protože jen tak se můžeme dopracovat ke strategiím, které fungovat budou.“

Řada badatelů je přesvědčena, že závěry získané během brazilské epidemie zika lze uplatnit i pro nynější epidemii nového koronaviru. Obě choroby mají mnoho společného. Jde o nová, málo známá onemocnění, která se rychle šíří a lidé o nich dostávají spoustu měnících se, často zcela protichůdných informací.

„Nové epidemie jsou jakousi zárodečnou bažinou, z které vylézají ven fámy,“ říká Brendan Nyhan. „Lidé čelí reálné hrozbě a nemají dostatek informací, jak se před ní chránit. V této situaci často sáhnou po jednoduchém vysvětlení nové hrozby, což pro ně podvědomě může být psychologicky příjemnější než zmatečná, chaotická skutečnost nastupující epidemie.“

Autor:

Toys and Stories: Děti z redakce otestovaly půjčené hračky
Toys and Stories: Děti z redakce otestovaly půjčené hračky

Také se vám stává, že vaše děti si hromadí hračky, se kterými si vůbec nehrají? Možná je čas to změnit. Naše rodiny otestovaly první on-line...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat